EpShark

Bavorská CSU odvrátila úplnou katastrofu, sama však vládnout nemůže.

Naši západní sousedé si zvolili nový zemský sněm (Landtag). Jeho funkční období je pět let, s jednou podmínkou: nový ministerský předseda musí být zvolen do čtyř týdnů od prvního zasedání nové sněmovny. Nestane-li se tak, předepisuje bavorská ústava povinnost vyhlásit nové volby. Jelikož nový Landtag se poprvé sejde začátkem listopadu, musí být vláda sestavena do 3. prosince.

Bavorsko umožňuje hlasování poštou, započítávají se však jen hlasy doručené do termínu řádného konání voleb; současný předběžný výsledek voleb se tedy už zásadně nezmění. To je velký rozdíl vůči sousednímu Rakousku, kde se poštovní hlasy dopočítávají ještě jeden až dva dny po skončení voleb.

Nedělní volby měly vysokou procentuální účast, 72,5 %, což je o dost více, než u předešlých voleb roku 2013 (63,6 %). Jejich předběžné úřední výsledky vypadají takto:

Ještě, než se podíváme na jednotlivé strany: je zajímavé, že celkové podíly levice a pravice se proti minulým volbám v součtu změnily jen málo.

Bereme-li za levici Zelené, SPD a Linke, jejich celkový součet hlasů o 0,9 procenta klesnul. Podobně započítáme-li CSU, FW, AfD a FDP do pravice, získala pravice celkem 4,1 % navíc.

Výrazný optický nárůst Zelených tedy maskuje skutečnost, že politická atmosféra v Bavorsku se posunula spíše lehce doprava než doleva. Rozdíl oproti roku 2013 je v tom, že součástí mixu na pravici je AfD, se kterou se zbylé strany nechtějí bavit.

Pozor na to, že jde o dynamický proces. Procenta zůstala stejná, ale voliči se různě popřesouvali. Například CSU ztratila poměrně dost voličů jak ve prospěch Zelených, tak ve prospěch AfD, ale AfD zase mobilizovala hodně dřívějších nevoličů. (Podrobný přehled posunu voličů mezi stranami.)

Pravice

CSU (Křesťansko-sociální unie)

Bývalý mamut bavorské politiky, pravicově konzervativní strana, která sice tvoří tradiční spolkovou koalici s CDU, ale na rozdíl od CDU v ní neproběhl žádný výrazný posun ke středu (zlí jazykové říkají „levému středu“). Po valnou většinu poválečných bavorských dějin sestavovala vládu sama, protože obvykle ovládla v zemském sněmu nadpoloviční množství křesel.

Historické úspěchy CSU byly založeny zejména na tom, že na pravici představovala v Bavorsku jedinou alternativu. Největší lídr moderní CSU, Franz Josef Strauß, to v roce 1986 vyjádřil slovy:

„Rechts von der CSU darf es keine demokratisch legitimierte Partei geben!“

„Napravo od CSU nesmí existovat žádná demokraticky legitimovaná strana!“

Pojem demokraticky legitimovaná strana je samozřejmě dost pružný, ale politika CSU byla v tomto směru zcela konkrétní: CSU vyvíjela snahu přivést pod svůj „velký stan“ i ty voliče, kteří by v jiných členských zemích SRN volili ještě více doprava; například vysídlence z Polska a Československa, kteří se se ztrátou svých bývalých bydlišť dlouho odmítali smířit a vadila jim například poválečná hranice na Odře a Nise. To, že šéf sudetského spolku Bernd Posselt je členem CSU, není náhoda, ale logický důsledek Straußovy politiky „velkého pravého bloku“.

Současná CSU má poněkud rozštípnuté vedení, protože předsedou strany je Horst Seehofer, který zároveň sedí jako spolkový ministr vnitra v Berlíně; Seehofer býval i ministerským předsedou Bavorska, ale tuto funkci musel letos v březnu přepustit mladšímu Markusi Söderovi. (Mimochodem, Söder je — na poměry CSU dost netypicky — evangelík.)

Zásadním problémem CSU je, že se jí nepodařilo udržet Straußův „velký stan“ vcelku. Na zemské úrovni jí vyrostly hned dvě významné konkurenční pravicové strany: „Freie Wähler“ (FW) a AfD. AfD je dnes jednoznačně pravicovější než CSU, FW jsou spíše „jinde“, ale pro nespokojeného konzervativního voliče, který chce CSU potrestat, představují solidní alternativu. Politické boje se přitom zdaleka nevedou jen o kontroverzní téma migrace. CSU je například vyčítáno, že jde až příliš na ruku velkým firmám a dovoluje zabetonování čím dál větších kusů bavorské krajiny.

Předvolební průzkumy věštily CSU katastrofu v podobě cca 33 procent. Nakonec to dopadlo o něco lépe a získaných 37,2 % představuje nějakých 85 křesel v zemském sněmu.

Výsledek je nicméně i tak objektivně vzato špatný. Do zemského sněmu se například nedostala jeho minulá předsedkyně Barbara Stamm, jinak poměrně populární politička. Dá se čekat, že budou padat nějaké hlavy. Zle je na tom hlavně Horst Seehofer, kterému část CSU vyčítá nedůslednou politiku v Berlíně (hodně řečí a málo výsledků — např. Hans-Peter Friedrich). Jeho konkurent Söder má mezi nově zvolenými poslanci CSU hodně svých lidí.

Freie Wähler (Svobodní voliči)

Na německé politické scéně dost netypická formace, vymykající se běžné partajní struktuře. FW jsou víceméně stejně napravo jako CSU, s určitými výjimkami — například odmítají další „zabetonovávání“ krajiny a jsou proti stavbě třetí přistávací dráhy na mnichovském letišti. Jejich organizační principy se však od CSU velmi liší.

FW je hodně „komunální“ strana, kladoucí důraz na místní autonomii a práci členů odzdola. Prosazuje myšlenku přímé demokracie na zemské i spolkové úrovni. FW existují v celém Německu, pouze v Bavorsku však jde o významnou politickou sílu. Z hlediska migrační politiky se FW s CSU velmi dobře shodne: obě strany jsou na německé poměry restriktivní. FW požadují např. omezení praxe slučování rodin a rozšíření programů pro dobrovolný návrat odmítnutých žadatelů o azyl domů. To je podstatné, protože zemské vlády odpovídají mj. za deportace.

Landshutský zemský radní Peter Dreier, který v lednu 2016 poslal autobus plný běženců do Berlína s tím, že jeho okres překročil kapacitu, je člen Freie Wähler. Byly toho tehdy plné noviny, Berlín mu však běžence vrátil zpět.

Osobně považuji po těchto volbách za nejpravděpodobnější koalici CSU + FW. Obsahově jsou si nejblíže, disponují dohromady většinou několika křesel a z hlediska FW je to unikátní příležitost, jak se dostat k moci, která se nemusí opakovat.

AfD (Alternative für Deutschland)

Výsledek AfD v Bavorsku je o něco horší než při spolkových volbách, na rozdíl od nich však musela počítat s další konkurencí v podobě Freie Wähler, kteří nejsou zatíženi stigmatem spolupráce s Angelou Merkel a jejichž imigrační politika se politice AfD dosti podobá.

Bavorský Landtag je patnáctým zemským sněmem, do kterého se AfD dostala. Posledním sněmem, ve kterém ještě není zastoupena, je Landtag v Hesensku, kde se volby konají 28. října. Zatím to podle preferencí vypadá, že pětiprocentní hranici překoná i za čtrnáct dní v Hesensku.

Pravděpodobnost účasti AfD na bavorské vládě je víceméně nulová. Většinovou pravicovou koalici lze vytvořit i bez ní.

Levice

SPD (Sociální demokracie)

SPD utrpěla ve volbách drtivou porážku, jednociferný výsledek patří k nejhorším hodnotám v dějinách vůbec. Sociální demokracie bývala v Bavorsku vždy hlavní opoziční stranou a v Mnichově obvykle vedla. Nyní tuto roli přebírají Zelení.

Pravděpodobný důvod socialistického debaklu je trvající účast na velké koalici (GroKo) v Berlíně, která je mezi voliči čím dál neoblíbenější. I z vysokých kruhů SPD se nyní ozývají hlasy, že stávající podoba GroKo už nedává smysl.

Účast na berlínské velké koalici způsobila, že SPD není vnímána jako opoziční strana, ale spíše „podržtaška“ CDU/CSU bez vlastních názorů a hodnot. Chce-li někdo hlasovat skutečně doleva, nabízí se mu buď Linke, která nemá v Bavorsku tradici, nebo Zelení, kteří ji mají.

Zelení

Hlavní symbolický vítěz bavorských voleb — nová tvář levice poté, co se SPD scvrkla na polovinu. Jejich hlavní baštou se stala velká města nad 100 tisíc obyvatel, v nichž zvítězili (30 % proti 25 % CSU).

Zelení si před volbami dělali naděje na vytvoření vládní koalice s CSU, podobně jako v sousedním Bádensku-Württembersku. Spolkový lídr Zelených Habeck ovšem dal najevo, že v takovém případě bude po CSU požadovat „významné změny kurzu“, včetně „nahlédnutí minulých chyb v migrační politice a vyslovení omluvy“. Teprve potom prý bude možné vážně jednat o vládě. Na něco takového asi není CSU příliš zvědavá. Mezi programy Zelených a CSU není velký průnik a vedoucí představitelé CSU zatím dávají přednost koaličním námluvám se Svobodnými voliči.

Zeleno-černá koalice podle mého názoru nemá v Bavorsku moc velkou pravděpodobnost realizace. Konfliktních témat se Zelenými by bylo příliš mnoho; nejen migrace, ale i zákazy dieselových motorů, genderové záležitosti apod. Vliv na životaschopnost takové koalice má i skutečnost, že právě v sousedním Bádensku došlo v posledních dobou k drastickému propadu úrovně školství. Bavorské školství je dobré a místní voliči s ním nebudou chtít dělat experimenty.

Na závěr zkusím vyslovit několik predikcí. Uvidíme, nakolik se trefím — připomeňte se za rok či dva.

1. Nová bavorská koalice bude složena z CSU a FW, přičemž FW si vydobudou několik podstatných ústupků, třeba větší rozšíření referend. Jinak se na místní politice nic zásadního nezmění.
2. Bavorská SPD už se z problémů nevzpamatuje a bude Zelenými nahrazena natrvalo. Projeví se to i v komunálních volbách.
3. Velká koalice v Berlíně se opět rozhádá a opět smíří, protože vedení SPD se svých mocenských pozic dobrovolně nevzdá.
4. Horst Seehofer bude mít problém obhájit svoji pozici, viděl bych to spíš tak, že bude nahrazen někým mladším.
5. Příští rok by Andrea Nahles mohla přijít o křeslo šéfky SPD, protože neúspěchů pod jejím vedením už bylo příliš.

Píše 15. 10. 2018 pan Marian Kechlibar na Kechlibar.net

Článek vyšel na svobodny-svet.cz