EpShark

Rozpadají se USA? Nový průzkum Rasmussen ukazuje, že většina voličů to tak cítí. Od zvolení Donalda Trumpa prezidentem v listopadu, se intenzita agresivní rétoriky zvýšila. Zvýšily se také rozepře ve společnosti. Antifa a Alt-Right spolu bojují na ulicích. Vidíme vyostřenou debatu v médiích, nenávistné výměny na sociálních sítích, protesty na univerzitách, dost ostré volby v Georgii, dokonce i zastřelení jednoho kongresmana. Obě strany otevřeně přemýšlí o tom že přestanou dodržovat zákony při prosazování svého.

V těchto těžkých časech je čas si začít pokládat nepříjemné otázky. Můžou politici vyřešit tyto problémy, nebo jsou jejich příčinou? Měli bychom stále respektovat výsledky demokratického procesu, když značná část populace je znechucená a pobouřena jejich výsledkem. Co když už k dalším volbám nedojde? Je těžké si tyto otázky klást a upřímně na ně odpovídat.

Progresivci, včetně Hillary Clintonové teď otevřeně sebe nazývají „resistence“ a volají po tom, aby byl Trump sesazen ze svého postu. Proti-brexitovské síly otevřeně vyzývají premiérku Theresu Mayovou, aby jednoduše ignorovala výsledky referenda. Demokratické volby, základní stavební kámen liberalismu, najednou nejsou tak posvátné, pokud vyhraje ten „nesprávný“. Progresivisti si mysleli, že transformace společnosti jim uvedeným směrem je nevyhnutná. Zvolení Trumpa byl pro ně velký otřes. Stejně tak, jako nárůst popularity nacionalistických hnutí v Evropě. Lidé najednou zjistili, že existuje alternativa k sociální demokracii.

Neokonzervativci taky radikálně změnili svou rétoriku. Bill Kristol tweetuje, že by preferoval vládu byrkraticko-korporativistické oligarchie – takzvaný deep state, místo Trumpa. David Frum nazývá Trumpa lhářem a autokratem. George Will tvrdí, že Trump je „nezpůsobilý“ být prezidentem.

Ale jeden konzervativec nabízí schůdné řešení pro současnou neutěšenou situaci. Angelo Codevilla, profesor Clermonského institutu, nedávno napsal výborný článek s názvem Studená občanská válka . Článek je důležitý nejenom proto, že se autor obává toho aby se ze studené války nestala skutečná, ale také souhlasí – z pravicové perspektivy – s myšlenkou měst a států, které odmítají poslouchat příkazy z Washingtonu. Proč by republikánské červené státy, ptá se Codevilla nemohli aplikovat „Irish democracy“ u věcí jako jsou hyper-politizované sociální otázky jako potraty, sexualita nebo zbraně?

A proč by demokratické modré státy nemohli učinit stejně? K tomu už dochází, když prominentní starosta jako je Bill de Blasio oznámil opozici vůči Donaldu Trumpovi a jeho agendě v otázkách jako je globální oteplování. Mohlo by se ignorování federálních ediktů rozšířit na oblasti jako je zdravotnictví, daně, nebo zákony o držení zbraní?

Pouhé množství progresivistických vítězství v kulturní oblasti povzbuzuje Codevillu k tomu aby nabídnul recept na opravdu radikální decentralizaci. Ať federální vláda kontroluje pouze pár klíčových funkcí jako je obrana, ale ať ponechá ostatní záležitosti jednotlivým státům. Ať je Kalifornie Kalifornií a Texas Texasem. Podle Codevilly, jsou sociální kulturní a politické rozdíly mezi různými segmenty populace a různými státy tak velké, že nemá smysl hledat nějakou shodu. Nemá smyls kvůli rozdílům bojovat.

Pán Codevilla se ptá sám sebe a i nás, zda současné politické uspořádání může pokračovat.

Ludwig von Mises, slavný ekonom, který zažil boj v první světové válce jednou řekl, že „pokud člověk musí patřit k státu, ke kterému patřit nechce, není to méně nepříjemné bez ohledu na to, jestli se jedná o výsledek voleb a nebo o výsledek vojenského obsazení.“

Tohle odvážné tvrzení je pravdivé dnes stejně jako bylo v roce 1927, když Mises psal knihu s názvem liberalismus. Určitě většina voličů Hillary Clinton vidí Trumpovu vládu jako nepřátelskou a jako nelegitimního okupanta se žádnou legální ani morální autoritou vládnout. A nepochybně podporovatelé Trumpa by se cítili úplně stejně, pokud by vyhrála Hillary Clinton.

Vláda tak velká a mocná, aby mohla způsobit masivní psychózu po prezidentských volbách je vláda bez velké legitimity. Lidé se stávají iracionální ohledně politiky přesně proto, že kontroluje příliš mnoho a rozhoduje příliš mnoho o našich životech. Vybírá vítěze a poražené. Jedná se o velkého a rozhodujícího hráče v americké společnosti, nejedná se pouze o rozhodčího.

Samozřejmá a rozumná možnost, je abychom se každý vydali svou vlastní cestou. Pojďme zvážit politickou secesi, radikální decentralizaci, nulifikaci a lokalismus jako realistické alternativy k mnohem více nepříjemnému konfliktu. Pojďme zvážit USA jako volnou konfederaci států. 320 milionů velmi odlišných lidí od Anchorage až po San Francisco k Topeka a k Miami, nemůžou být ovládáni jednou centrální autoritou ve Washingtonu.

Určitě rozchod -celý, nebo částečný je lepší než nefunkční manželství.

Jeff Deist

Z anglického originálu přeložil Mike

Text vyšel na webu www.mises.org