EpShark

Deklarace států NATO k podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem je jednoznačná. Ukrajina je na nezvratitelné cestě do NATO, shodli se lídři 32 členských států NATO na vrcholném summitu ve Washingtonu. V silné deklarace podpory proti ruské agresi spojenci schválili pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur ročně a dodávky další vojenské pomoci. Nový dlouhodobý plán NATO má Ukrajině pomoci zvítězit a připravit se na budoucí vstup země do Aliance…Během příštího roku chtějí Ukrajině poskytnout minimálně 40 miliard eur, tedy v přepočtu přes 1 bilion korun, na financování obrany poskytnout Kyjevu další dodávky vojenského i nevojenského vybavení s ohledem na akutní potřeby Kyjeva tak, aby v boji zvítězil. Na příštím summitu v Haagu v roce 2025 pak výši pomoci spojenci přehodnotí podle vývoje situace. Za hlavního spojence Ruska označuje NATO Čínu a bude se proto snažit, aby členské státy NATO vyvíjeli na Čínu tlak, aby Rusku nepomáhala.

Nedávno však byl v Moskvě velmi okázale přivítán indický prezident. Indický premiér Naréndra Módí a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Moskvě zahájili jednání o posílení strategického partnerství. Putin ocenil snahu Indie hledat mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Dillí ruskou válku na Ukrajině nikdy otevřeně neodsoudilo. Výsledkem úterního jednání bylo rozhodnutí Ruska propustit všechny Indy sloužící v ruské armádě.

O tom, že by Indie byla spojencem Ruska se však v deklaraci NATO nehovoří. Navíc, Rusko je v hospodářském bloku BRICS a ten má rovněž významné ekonomické páky a Rusko může dlouhodobě počítat s tím, že západní sankce se tak minou účinkem.

Podle NATO : „Neděláme to proto, abychom válku prodlužovali, ale aby co možná nejrychleji skončila. Nejrychlejší cestou k ukončení, je válku prohrát. Ale to nepřinese mír, jen okupaci,“ podotkl Stoltenberg. Ruský vzor „ukrajování plátků Ukrajiny“ od roku 2014 se podle něj musí zastavit.

Výše uvedené stanovisko NATO má ovšem jednu, zato zásadní vadu na kráse. Není totiž vůbec zmíněna reálná situace na rusko-ukrajinské frontě. A zásadním problémem se jeví i příslib členství Ukrajiny v NATO, až válka s Ruskem skončí (podle NATO – až Rusko válku prohraje). Podle řady analytiků, kteří nevydávají propagandu za skutečnost a nezabývají se „jistým rozpadem Ruska“, má totiž Ukrajina největší problém v počtu vojáků. A uvádějí, že západní vojenská technika může pomoci, ale nebude zřejmě tím, co průběh války změní v ukrajinský prospěch. Rovněž tak dodávky letadel F-16 mohou pozici Ukrajiny zlepšit, ale opět zřejmě nerozhodnou o tom, zda se Ukrajině podaří dobýt Ruskem okupované území Ukrajiny včetně Krymu.

Pokud aliance nechce Ukrajinu v NATO nyní za války, protože by to znamenalo válku s Ruskem a tomu se chce NATO vyhnout, logicky z toho vyplývá, že se Rusko vůbec nemusí na západní stanovisko ohlížet. Rusko jako jaderná velmoc pak může v případě nepříznivého vývoje na frontě stále vyhrožovat jaderným arsenálem ve zvýšené míře než doposud, což by se odrazilo ještě více na mezinárodním klimatu a způsobilo další vážné politické krize ve stylu krize Karibské.

Pokud bude válka pokračovat, Ukrajina nebude členem NATO, bude dále devastována Ruskem a její možnosti napadat důležité uzly v Rusku budou stále omezené. Nepřipadá mi to jako cesta k rychlému konci války, spíše k jejímu dlouhodobému trvání a zakonzervování, protože Rusko nic nedonutí podepsat kapitulaci za současného stavu frontové linie.