EpShark

Jak Rusové vnímají konflikt Fico – Zelenskyj?

2. 1. 2025



HSP

Konflikt mezi Slovenskem a Ukrajinou o tranzit plynu nabral nový rozměr, píše ve své analýze pro ruské noviny Vzgljad Rafael Fachrutdinov. Bratislava pohrozila Kyjevu zastavením dodávek elektřiny, pokud se zastaví tranzit ruského paliva. Odborná veřejnost konstatuje, že Volodymyr Zelenskyj záměrně vyhrocuje rozpory se Slovenskem, aby se zalíbil USA. Jaké mohou být důsledky tohoto konfliktu a jak to ovlivní energetický systém Ukrajiny?

Slovensko může přestat dodávat elektřinu na Ukrajinu. Podle premiéra země Roberta Fica Bratislava k tomuto kroku přistoupí, pokud Ukrajina zastaví tranzit ruského plynu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda se bude snažit vyvinout maximální úsilí k zajištění paliva pro národní spotřebitele.

Fico tím reagoval na nedávnou kritiku Zelenského, který vyzval slovenské orgány činné v trestním řízení, aby prověřily vazby premiéra země na Kreml po jeho návštěvě Moskvy. „Chápu tlak, kterému jste vystaveni. Rozumím tomu, že Západ vám ze zištných politických důvodů dává téměř vše, o co požádáte, ale já nejsem váš sluha,“ řekl premiér.

Zelenskyj na Ficova vyjádření reagoval slovy, že Rusko údajně dalo Slovensku pokyn, aby „otevřelo druhou energetickou frontu proti Ukrajině“. Připomněl, že Bratislava se podílí na celkovém dovozu elektřiny do země přibližně 19 procenty, za což republika ročně dostává více než 200 milionů dolarů. Zelenskyj dodal, že Fico se snaží připravit svůj stát o „významné finanční prostředky“. Podle něj premiérův postoj „může definitivně vést k roztržce současné slovenské vlády s evropským společenstvím“. Je zajímavé, že to říká člověk, který vede zemi mimo EU, na adresu někoho, kdo vede členský stát EU, pozastavuje se autor článku v ruských novinách.

Konflikt mezi Kyjevem a Bratislavou začal 20. prosince, kdy Zelenskyj navrhl úplně se vzdát tranzitu plynu přes Ukrajinu. A právě touto trasou přijíždí ruský plyn přímo na Slovensko přes západní hranici Ukrajiny. Slovensko je spolu s Rumunskem, Maďarskem a Polskem nejbližším západním sousedem Ukrajiny. Zelenskyj dodal, že další využívání plynovodu bude možné jen tehdy, pokud se dodavatelům nebude platit za zdroje až do ukončení konfliktu.

Tato myšlenka rozzuřila Fica: „Který hlupák by nám dal plyn zadarmo?“ Podle něj důsledky zastavení tranzitu budou mít negativní vliv na celou Evropskou unii a povedou ke zvýšení cen plynu. Zároveň, pokud Kyjev nepustí ruský plyn na Slovensko, „může vzniknout vážný konflikt“ mezi zeměmi.

„Ne náhodou se Zelenskyj dostává do politických konfliktů s některými členskými zeměmi EU a NATO. Týká se to zejména Slovenska a Maďarska,“ říká Volodymyr Skačko, publicista portálu Ukraina.ru. Podle jeho názoru bude mít „střet“ mezi Bratislavou a Kyjevem negativní vliv na vyhlídky Ukrajiny na vstup do EU.

„Statutární dokumenty organizace předepisují princip konsensu při posuzování vstupu nových účastníků. Pokud se otázka Ukrajiny objeví na pořadu jednání, minimálně Budapešť a Bratislava zablokují všechna možná řešení. Zelenskyj si to nemůže neuvědomovat, ale pokračuje ve svých útocích na Fica,“ pokračoval Skačko.

Odborník si takové vyzývavé chování vysvětluje přítomností „objednávky“ u Zelenského od amerických a bruselských úředníků, kteří se snaží s pomocí agresivního souseda z Ukrajiny převychovat „trosečníky“ v osobách Viktora Orbána a Roberta Fica.

„Podle jejich verze se princip konsensu přežil a činí EU a NATO méně akceschopnými. Proto se objevují návrhy nahradit normu jednomyslného rozhodování prostou většinou. Další věc je, že pak bychom měli očekávat rozpad EU. Washington však EU nepotřebuje. Americké úřady spíše uvítají malé regionální unie, jako je například AUKUS,“ říká politolog.

Konflikt mezi Zelenským a Ficem zároveň kazí názor Evropanů na Ukrajinu. „Záměr přerušit dodávky plynu, vydírání, urážky, pokusy o uplácení, výhrůžky – všechny tyto metody vyvolávají u obyvatel EU pocit nenávisti. Jsou přesvědčeni, že Zelenskyj se chová jako nahý žebrák. Proto mají vůči ukrajinským orgánům štiplavý postoj. Nadále však snášejí všechna ponižování,“ uvedl respondent.

Zároveň se však politická třída v Evropě postupně obnovuje. „Vidíme to mimo jiné i na výsledcích regionální kampaně v Německu. Tento proces není rychlý, ale nabírá na obrátkách, takže voliči stále častěji volí politiky, kteří hájí národní zájmy,“ řekl Skačko.

Konflikt mezi Zelenským a Ficem má přitom nejen politický, ale také energetický význam. Ukrajina je v současnosti soběstačná v dodávkách elektrické energie na 80 procent, připomíná ekonom Ivan Lizan. “Jádrové elektrárny pracují stabilně, dalších 900 MW zajišťuje dovážená kapacita dodávaná západními partnery. V souladu s tím jen přibližně 20 % elektřiny pochází ze Slovenska, Maďarska, Polska a Rumunska. Navíc Bratislava a Budapešť zajišťují přibližně 60 procent dodávek,“ vysvětlil.

„Zároveň je obtížné přesně odhadnout objemy dovozu pro jednotlivé země. Čísla se mění ze dne na den. V současnosti evropští dispečeři stanovili maximální strop dodávek na úrovni 2,2 GW denně. Během posledního rozsáhlého útoku na ukrajinskou energetickou soustavu toto číslo dosáhlo 1,8 GW. Obvykle se pohybuje v rozmezí 1,2 – 1,3 GW,“ uvedl analytik.

„Je však jasné, že lídry v dodávkách elektřiny jsou Maďarsko a Slovensko.

Celkový objem jimi přenášené energie je však nestabilní. Na Budapešť připadá přibližně 30 – 40 % denního dovozu, zatímco v případě Bratislavy je to přibližně 15 – 20 %,“ vysvětlil odborník.

„Během nejhorších období se výpadky elektřiny na Ukrajině pohybovaly od šesti do 12 hodin denně. Proto i ve špičkách, pokud Slovensko uzavře tok veškeré elektřiny, situace se moc nezmění. Plus minus půlhodina bez světla se nestane citelnou,“ vysvětlil.

„Pokud si představíme situaci úderu na rozvodny, do kterých se dodává energie z jaderných elektráren, a Slovensko v této době zastaví tok, tak kritické objekty Ukrajiny – nemocnice, vládní čtvrť a tak dále – budou stále dostávat energii v požadovaném objemu a běžní obyvatelé budou zásobování na zbytkovém principu,“ – upřesnil expert.

„Jde o to, že propady jsou limitovány kapacitou elektrických vedení a jejich počtem. To jsou objektivně omezující faktory. Maďarsko a Slovensko mají největší průtok, což znamená, že mají velké možnosti pro přenos energie. Rumunsko má mnohem menší možnosti a situace s Polskem je ještě horší. Kromě toho je třeba mít možnost velkého přenosu na křižovatce Ukrajiny a některé země, která by byla důkladně propojena elektrickými sítěmi s ostatními členy EU,“ řekl analytik.

Je však třeba poznamenat, že Fico už nemá Ukrajinu čím ohrozit. Má tento mechanismus průtoků elektřiny a chce si udržet dodávky plynu za každou cenu. Pravděpodobně se bude snažit nějakým způsobem koordinovat tuto otázku s Maďarskem,“ připustil respondent.

Přitom samotné Slovensko čekají bez dodávek ruského plynu obtížné časy. Jak již předpověděl Lizan dříve, Bratislava se teoreticky může dohodnout s Německem na dodávkách energií přes Českou republiku. Možná jí v tom nějakým způsobem pomůže i Maďarsko, ale šance jsou mizivé. Země tak bude muset za palivo citelně proplácet, což zasáhne ekonomiku státu.

„Přesto Zelenskyj pravděpodobně opravdu plyn zastaví. Ukrajina je do velké míry využívána jako nástroj pro přerušení vazeb mezi západní Evropou a Ruskem. Další věc je, že i Fico zřejmě splní svoji hrozbu. Slovensko bude pravděpodobně schopno prodat určitý podíl elektřiny na domácím trhu, čímž se částečně vykompenzují ztráty, ale zatím stále zůstane v minusu,“ uzavřel Lizan.

Článek vyšel na svobodny-svet.cz




Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Vložit komentář: