EpShark

napsala Judith Bergman
1. listopadu 2017

Překlad původního textu: Europe: What do Islamic Parties Want?
Překlad: Jan Kuta

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu

Jasin , zbrusu nová první islámská strana ve Švédsku, plánuje účast v parlamentních volbách v roce 2018. Podle webových stránek strany je Jasin "multikulturní, demokratická, mírumilovná strana", která je "sekulární" a chtěla by " sjednotit všechny, kteří pochází z východu... bez ohledu na jejich národnostní příslušnost, jazyk, rasu, barvu kůže nebo náboženství ". Jasin zjevně ví, co Švédové chtějí slyšet.

Zakladatel a mluvčí strany, Mehdi Hosseini, který přišel do Švédska z Iránu před 30 lety, v rozhovoru prozradil, že lídr této nové politické strany, Sheikh Zoheir Eslami Gheraati, ve skutečnosti nežije ve Švédsku. Je to iránský imám, který žije v Teheránu, ale Jasin by ho chtěl do Švédska přivést: " Podle mě bude taková mírumilovná osobnost schopna manifestovat tuto stránku Islámu. Myslím, že to je ve Švédsku potřeba " řekl Hosseini.

Záměr strany Jasin se ale ve skutečnosti nezdá být ani sekulární ani multikulturní. Ve své přihlášce pro Švédský volební úřad strana – s osvěžující upřímností – píše , že bude " za prvé přesně následovat, co se píše v Koránu a za druhé poslouchat pokyny šíitského imáma ". Strana Jasin také tvrdí, že je " nedžihádistickou a misijní organizací, která bude šířit pravou stránku Islámu, která byla zapomenuta, což vedlo k proměně Islámu z překrásného ve válečné náboženství... "

V polovině září Švédský volební úřad stranu Jasin informoval, že se jí nepodařilo předložit potřebný počet podpisů, ale že se kdykoliv může pokusit znovu. Anna Nyqvist ze Švédského volebního úřadu prohlásila , že strana s anti-demokratickým nebo islámským programem má oprávnění kandidovat do parlamentu, pokud její přihláška splní všechny potřebné formality. Nyqvist nevidí problém v tom, že lídr strany žije v Iránu. " To je esence demokracie, že povoluje všechny názory. A záleží pouze na nich, koho si vyberou jako lídra své strany ", uvedla Nyqvist.

Švédská strana Jasin není ojedinělá. Islámské politické strany se začaly objevovat v mnoha evropských zemích, jako například v Holandsku, Rakousku, Belgii a Francii.

V Holandsku dva etničtí Turci, v minulosti členové Socialistické strany, založili novou stranu Denk pouze šest měsíců před holandskými parlamentními volbami. Navzdory nedostatku času se jim povedlo získat třetinu muslimských voličů a 3 křesla v parlamentu. Strana neskrývá svou náklonnost k Turecku: Kritika Turecka je pro ni tabu , stejně jako nazývání hromadného vraždění Arménů Turky během První světové války genocidou. Strana byla ve svém programu proti integraci imigrantů do holandské společnosti (místo toho obhajovala " vzájemné přijetí", což je eufemismus pro vytváření paralelní muslimské společnosti); a pro vytvoření " policejní jednotky pro rasismus ", jež by vedla registr "pachatelů", kteří by neměli možnost vykonávat veřejnou funkci.

Také v Rakousku založili v lednu 2017 turečtí muslimové novou stranu pojmenovanou Nové hnutí za budoucnost (New Movement for the Future – NBZ). Podle jejího zakladatele, Andana Dincera, není NBZ islámskou ani tureckou stranou navzdory tomu, že její členové jsou hlavně turečtí muslimové. Některé příspěvky na Facebooku strany jsou psány pouze v turečtině. Dincer také nijak neskrývá skutečnost, že jeho strana silně podporuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého veřejně podpořila při pokusu o puč v srpnu 2016 i při následných ostrých opatřeních Erdoganovi vlády.

V Belgii se na účast ve volbách připravuje několik islámských stran. Dyab Abu Jahjah stojí zřejmě za jednou z nich . Ačkoliv zatím nepředstavil formální program, řekl , že chce " být součástí radikální renesance rovnostářství, která si podrobí Brusel, Belgii, Evropu a celý svět, svou novou politikou radikální rovnosti... porazí síly nadřazenosti... trpěných privilegií... statusu quo... v každé myslitelné aréně ".

Jahjah je libanonský imigrant, který se objevil na evropské scéně, když v roce 2001 založil nyní zaniklou Arabsko-evropskou ligu se sídlem v Bruselu. Byla to pan-evropská politická skupina, která propagovala vytvoření celoevropské " dělbo-kracie" – údajně "demokracie" založená na šaríi. V roce 2001, po útocích z 11. září, řekl Jahjah, že on a mnoho muslimů pocítilo "sladkou chuť odplaty". V roce 2004 řekl Jahjah, že podporuje zabíjení zahraničních jednotek v Iráku. " Považuji smrt každého amerického, britského nebo holandského vojáka za vítězství ". Také je proti asimilaci muslimů, kterou popisuje jako "kulturní znásilnění".

Jahjah byl považován z radikála podporujícího Hizbaláh, a ačkoliv o sobě mluví jako o " politickém příteli " Jeremy Corbyna, byl mu zakázán vstup do Británie. V Belgii je však považován za respektovaného aktivistu, lídra skupiny Hnutí X a v minulosti také každý týden publikoval sloupek v belgickém deníku De Standaard. Belgický politický časopis Knack zařadil Jahjaha na čtvrté místo nejvlivnějších lidí v Belgii, hned za fotbalistu Manchasteru City Vincenta Kompanyho. V lednu 2017 však De Standaard Jahjaha vyhodil za obhajování teroristických útoků v Jeruzalémě. " Všemi dostupnými prostředky, #osvobozenípalestiny," tweetoval Jahjah poté, co Muslim hlásící se k ISIS, projel náklaďákem zástupem izraelských vojáků na dovolené v Jeruzalémě, z nichž čtyři zabil a mnoho zranil.

Jahjah pravděpodobně bude mít silnou konkurenci ve straně " I.S.L.A.M ", založené v roce 2012 a zaměřené na implementaci islámského práva šaría v Belgii. Strana již má pobočky v bruselských okresech Anderlecht, Molenbeek a Liege. Strana chce " převést náboženství do praxe". Jeden ze členů vysvětlil , že " není náhoda, že strana vznikla v Bruselu. Žije tam mnoho muslimů... kteří nemají možnost příliš projevovat svou identitu... Proto jsou frustrovaní. To může vést k radikalizaci ".

Kandidátem strany na starostu pro komunální volby v Bruselu v roce 2018 je Michel Dardenne, který konvertoval k Islámu v roce 2002. Ve svém programu Dardenne hovoří hlavně o tom, jak strana respektuje belgickou demokracii a ústavu a chce pouze prospět nedefinované populaci proti "elitám". Asi předpokládá, že je jednodušší se takto zalíbit "progresivním" nemuslimům. Brusel, ve kterém žije 25% muslimů, má pro islámské strany obrovský potenciál.

Ve Francii se na volby připravuje několik islámských stran. Jedna z nich, strana PEJ, založená v roce 2015 francouzsko-tureckými muslimy, je údajně napojená na stranu AKP Recepa Tayyipa Erdogana. Jak nedávno napsal novinář Yves Mamou, strana PEJ již schválila 68 kandidátů a plánuje zrušit oddělení církve a státu, vyhlásit pro dívky povinné nošení šátků ve veřejných školách, zavést halal jídlo do všech škol a bojovat proti " islamofobii".

Kolik Evropanů věnuje pozornost těmto programům?

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu