EpShark

V USA už dlouho ubývá pracovních příležitostí v průmyslu a není to kvůli zvyšující se produktivitě práce, nebo přirozenému přechodu k ekonomice služeb. Hlavním důvodem je uvolnění pracovní síly v Asii, hlavně v Číně, díky jejich politickým reformám. Reformy v Číně, neboli pohyb směrem k více tržní ekonomice začal v roce 1978. Produktivita v zemědělství šla nahoru. Rolníci se začali stěhovat do měst za prací v průmyslu. Exporty do Ameriky se začali zvyšovat. Ale byli cílem tarifů, které byly nepředvídatelné. Kongres obnovoval cla každý rok a mohl je snížit, nebo zvýšit. V roce 2000 tahle nejistota skončila a Čína vstoupila do WTO. Průmyslové podniky mohli přestěhovat svou produkci do Číny, bez obav z toho, že by mohli být poškození náhlým zvednutím tarifů ze strany USA. Pracovní trh v Číně začal být více integrovaným s pracovním trhem v Americe přes proud kapitálu a průmyslu do Číny. A tak průmysl v USA pocítil tenhle šok, stejně jako pracovní síla zaměstnaná v tomhle odvětví.

Pointa spočívá v tom, že v minulosti byla polovina světové pracovní síly uvězněná v komunistických a jiných podobně represivních režimech a když se hráz konečně protrhla a volnotržní síly se dali do pohybu, vyrovnávací ekonomický mechanismus započal.

Jedním z výsledků byly nižší ceny produktů importovaných ze zámoří do Ameriky. Dalším výsledkem bylo, že američtí pracovníci museli začít soutěžit s čínskými. Vznikl tak tlak ne jejich mzdy. Američtí pracovníci se museli rekvalifikovat a začít si hledat zaměstnání jinde. Byla to velice složitá situace pro mnohé američany, co kdysi měli velice dobře placená místa v průmyslu. Třetím výsledkem bylo, že rozpočtové příjmy některých regionů a měst závisely na příjmu z daní od průmyslových podniků a jejich zaměstnanců a tak museli snížit své výdaje, vzhledem k tomu, že se snížily daňové příjmy. Čtvrtým výsledkem byl přesun některých podniků za oceán, kde mohli snížit ceny a zvýšit zisky.

Je těžké předpovědět, kdy bude znovu nalezena nová rovnováha mezi Čínou a USA. To záleží na Čínských a Amerických politikách, produktivitě v zemědělství v Číně, pohybu rolníků atd. Vysoké zisky přitahují více kapitálu a zvyšují poptávku po práci a tak zvyšují mzdy v Číně. To následně zpomaluje exit kapitálu a pracovních příležitostí z Ameriky. Vznik nových podniků a pracovních příležitostí v USA je dalším nepředvídatelným faktorem. Jak budou ceny vstupů růst v Číně, motivace alokovat podnikání v Americe stoupne.

Přirozeně je tady snaha vlády USA s tímhle něco udělat. Vláda ale nedokáže udělat nic zásadní přerozdělováním nebo tisknutím peněz. Politika FEDu stimulováním realitního sektoru, nebo vykupováním hypoték nepomůže Američanům zůstat konkurenceschopnými a nepomůže vzniku nových podniků, dobře placené práce a růstu produktivity. Nepomůže to pracovníkům, kteří musí migrovat a rekvalifikovat se. Zvýšení minimální mzdy nepomůže. Vládou uměle vytvořená pracovní místa nepomůžou. Vládní dotace vyvoleným podnikům nepomůže. Redistribuce bohatství nepomůže. Prodloužení podpor v nezaměstnanosti taky nepomůže. Standartní vládní všeléky nepomůžou efektivně si poradit se silnými ekonomickými silami, které pracují ve světové ekonomice. Nejefektivnější pobídky najdeme na volném trhu. Vláda si může nejefektivněji poradit s těmito silami, tím že odstraní překážky a regulace v mnoha odvětvích průmyslu, které tady zavedla v posledních 50 letech. Může vyhlásit moratorium pro vyhlašování nových regulací. Neměla by dělat nic, co dusí internet a internetový business (jako spotřební daně), nebo vytvářet další regulatorní zátěže pro tohle odvětví. Je totiž místem pro vznik nových pracovních příležitostí, konkurenceschopných ve světové ekonomice.

Vláda USA může pomoci Americkým pracovníkům výrazně tak, že ukončí velice nákladné intervence v zámoří a zredukuje vojenské výdaje. Zaměstnanost v obranném průmyslu poklesne, ale pokud bude tato redukce vládních výdajů spojená se snižováním daní, ekonomika dostane šanci se přizpůsobit a nové produktivní pracovní místa vzniknou. USA investuje příliš mnoho do zbraní a obraně proti zdánlivým a neexistujícím hrozbám.

Vláda Spojených států může zaměstnancům také pomoci zrušením Obamovy zdravotnické reformy (Obamacare) a osvobozením sektoru zdravotnictví od různých překážek. Tím ho udělá konkurenceschopným a umožní produkovat kvalitní služby za nízké ceny. Vláda taky může pomoci zaměstnancům, tím že udělá odvody na sociální pojištění dobrovolné a ne povinné. Tyto reformy jsou ale považovány oběma politickými stranami za příliš radikální.

Skutečná agenda pro Ameriku a Američany ovšem ani nemusí zahrnovat výše zmíněné reformy. Jakýkoliv politický kandidát může shromáždit seznam opatření, jak osvobodit americké podnikatele a ekonomiku, tím že se zaměří na jednotlivá odvětví a začne identifikovat drahé regulace a rušit je. Tenhle sezam nebude vůbec připomínat programy, které každý rok produkuje kongres, které jsou určeny uspokojit voliče a zájmové skupiny, ne zlepšit americkou ekonomiku. Politický kandidát, který opravdu chce udělat něco pro Američany a jejich ekonomiku, musí být ochoten jít proti kongresmanům a jejich zájmům, jít přímo za americkou veřejností a seskupit je za novým programem a agendou pro americký růst.

Michael S. Rozeff

Z anglického originálu přeložil Mike

Text vyšel na webu lewrockwell.com