EpShark

Nedávné události na Krymu a Ukrajině vystrašili mnoho lidí a politiků žijících v postkomunistických zemích. Hrozí podobná situace, jako koncem druhé světové války, nebo v roce 1956 v Maďarsku, nebo v roce 1968 v Československu? Existují dvě teorie ohledně Ruska. První tvrdí, že Rusko se snaží obnovit své staré impérium a využije každou slabost Západu k další expanzi. Podle druhé byla ruská reakce pouze defenzivní, jako odpověď na puč zorganizován USA a Evropou k zvrhnutí ukrajinské vlády.

Teorie 1: Agresivní Rusko:

Putin chce podle svého bývalého blízkého spolupracovníka odčinit „historické chyby” a vrátit ruské impérium do dob posledního cara Mikuláše II. a sovětského diktátora Stalina. Ruský prezident v minulosti prohlásil, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století.

Ruský národ i politická elita má stále koloniální mentalitu 19. století. Expanze by měla podporu veřejnosti a oblíbenost Putina by ještě stoupla. Ale je na to Rusko dostatečně silné?

Zatím je Rusko ekonomicky mnohem slabší než Evropská unie a Spojené státy. HDP Ruska teda tvoří přibližně 12 procent HDP Spojených států nebo 12,2 procenta HDP Evropské unie. Další postup na západ by donutil USA a EU uložit na Rusko sankce. Komu tito sankce víc uškodí? Mnohem víc uškodí Rusku. Podívejme se na některé statistiky:

USA - obchod s Ruskem tvoří asi 1 procento amerického zahraničního obchodu

EÚ - obchod s Ruskem tvoří asi 10 procent evropského zahraničního obchodu

Rusko - obchod s USA tvoří přibližně 4,2 procenta ruského zahraničního obchodu

Rusko - obchod s EÚ tvoří asi 52,3 procenta ruského zahraničního obchodu

Export energetických surovin tvoří asi 67 procent ruského vývozu celkem a vývoz plynu do Evropy tvoří přibližně 60 procent celkového exportu ruského plynu.

Takže úplná obchodní válka mezi USA, EU a Ruskem by USA neuškodila skoro vůbec, Evropě by sice uškodila výrazně (hlavně východním zemím odebírajícím převážně ruské suroviny) – určitě by Evropu poslala do recese, ale Rusko by mohla dovést až ke krachu. Rusko má sice nízký vládní dluh a rezervní fond, co skoro žádné Evropské země nemají, ale při úplné obchodní válce by se rezervy rychle vyčerpali a dluh rychle zvýšil. Rusko se snaží navázat těsnější vztahy s Indií a Čínou a snížit závislost na vývozu do Evropy ale to bude trvat dost dlouho, než závislost opravdu poklesne. Musíme si uvědomit, že kromě nerostných surovin a zbrojního průmyslu nemá Rusko žádný další sektor ekonomiky, který dokázal obstát oproti konkurenci. Může se to změnit? Za Putinovy vlády asi těžko. Na to aby byl ruský průmysl konkurenceschopný, musí ruská vláda provézt zásadní reformy podnikatelského prostředí, vymahatelnosti práva, ochrany soukromého vlastnictví a omezeni korupce a byrokracie. Putin ale prosazuje takzvaný státem řízený kapitalismus, takže od něho žádné výrazné reformy čekat nemůžeme. Při této politice z Ruska nikdy nebude hospodářská velmoc, leda že by ceny ropy a plynu trvale vystoupili do astronomických hodnot. Na obnovení ztraceného impéria zatím Rusko jednoduše nemá sílu.

Teorie 2: Rusko se jenom brání:

USA chtějí omezit sílu Ruska a pomstít se mu za zmaření amerického pokusu napadnout Sýrii. Všichni víme, že puč na Ukrajině byl zorganizován západními mocnostmi.

Rusko nechce připustit, aby potencionální nepřítel byl jenom 300 km od Moskvy. Byla to právě obrovská vzdálenost hlavního města od hranic říše, co umožnilo Rusku přežít vpád Napoleona a Hitlera. Kdyby oba diktátoři nezačínali svojí invazi z oblasti východního Polska ale z východní Ukrajiny, je dost pravděpodobné, že by se Rusko neubránilo.

Rusko taky nechtělo připustit, aby se strategická Sevastopolská základna dostala do rukou nepřátelům. Reakce byla čistě defenzivní jako odpověď na puč zorganizovaný USA. Rusko nemá žádný důvod věřit Západu. Ten ho například oklamal při rozšiřování NATO na východ. V roce 1991 Gorbačov slíbil, že se nebude snažit uměle silou udržet kolabující impérium a dovolí sjednocení Německa a na oplátku mu tehdejší americký prezident George Bush starší slíbil, že nebude dál rozšiřovat NATO, rozhodně ne k ruským hranicím. Clintonova administrativa tenhle slib nedodržela a mezi roky 1999 a 2004 přistoupilo do NATO deset zemí bývalého východního bloku, z nich tři (baltské státy) byli dříve přímo součástí Sovětského svazu. Puč na Ukrajině je tak Ruskem považován za akt agrese, cítí se ohroženo a jenom se brání.

Závěr

Pokud by platila teorie, že Rusko chce opravdu obnovit své dřívější impérium, Česká republika se nemusí bát, protože Rusové jednoduše zatím nemají dost síly na tenhle náročný úkol. Rusko není žádná ekonomická velmoc a pod Putinovým vedením se jí ani nestane. Podle mého názoru je ale pravděpodobnější druhá varianta, podle které se Rusko cítí ohrožené pučem na Ukrajině vyvolaném USA a jenom se brání. Ať už platí jakákoliv z dvou teorií, nemusíme se v nejbližších 5-10 letech Ruska bát. Co bude v dlouhodobějším horizontu, to nikdo nedokáže předpovědět.

Mike

Zdroj dat: http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy-123/rusko-nema-na-studenu-ekonomicku-vojnu-arzenal-610374