EpShark

napsal Yves Mamou
21. ledna 2018

Překlad původního textu: France: "Jihad by Court"
Překlad: Radomír Bobek

"Tichý" džihád je ve Francii v plném proudu. Šířený soustavou muslimských organizací, spojených s mocnými nemuslimskými "antirasistickými" sdruženími, soudní džihád útočí na svobodu tisku i svobodu slova. Každý novinář, politik, právník či intelektuál, který hovoří či píše o islámu nebo o některých jeho představitelích kriticky, riskuje, že bude předvolán k soudu za "rasismus" nebo "hanobení skupiny lidí z důvodu náboženského přesvědčení".

Takzvaný " soudní džihád " začal ve Francii na počátku století. V roce 2002 byl slavný francouzský spisovatel Michel Houellebecq žalován za "podněcování k nenávisti" islámskými organizacemi, spojenými s Ligou lidských práv ( Ligue des droits de l'Homme), prestižní "antirasistickou" organizací. Houellebecq byl žalován za to, že v interview pro časopis Lire řekl , že "islám je nejhloupější ze všech existujících náboženství. Četli jsme Korán a všichni jsme se z toho třásli" . Houellebecq byl zproštěn obvinění.

V roce 2007 byl Unií francouzských islámských organizací (UOIF) a Velkou mešitou v Paříži iniciován podobný soudní spor proti satirickému časopisu Charlie Hebdo, protože přetiskl dánské karikatury Mohameda. Žalující strana obvinila Charlie Hebdo z "rasismu". Charlie Hebdo byl zproštěn obvinění. V roce 2011 zapálil neznámý žhář kanceláře Charlie Hebdo. Časopis byl opět zažalován v roce 2012 a 2013. Žalujícími stranami byly pokaždé jiné islámské organizace, vyžadující vždy typově různé obvinění z"rasismu" nebo "rouhání". 7. ledna 2015 vzali kanceláře Charlie Hebdo útokem dva islámští teroristé a zavraždili 12 lidí.

Dva roky poté je soudní džihád všudypřítomný.

Proti intelektuálům a novinářům

Éric Zemmour , spisovatel a novinář, byl v únoru 2011 zažalován za "rasové pobuřování". V televizi řekl , že "převážná většina dealerů jsou černoši a Arabové, to je reálný stav" . Dostal pokutu 2 000 Euro. V květnu 2012 byl Zemmour zažalován Patrickem Lozesem, presidentem Reprezentativní rady černošských sdružení za "hanobení". Zemmour v roce 2008 napsal : "Patrick Lozes řekl 'Obama je náš prezident', což dokazuje, že je v jeho okouzlených očích rasová sounáležitost nadřazena sounáležitosti národní" . Zemmour byl zproštěn obvinění.

V roce 2014 byl Zemmour znovu zažalován, protože řekl , "Normany, Huny, Araby, obrovské invaze následující po pádu Říma, nahradily gangy Čečenců, Rumunů, Kosovců a severních Afračinů, které loupí, zneužívají, kradou náš majetek". Propuštěn byl v září 2015, odvolací soud v roce 2016 propuštění potvrdil.

V roce 2015 dostal Zemmour znovu pokutu 3 000 Euro, protože prohlásil v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera, že "deportace pěti milionů francouzských muslimů vypadá 'nerealisticky', ale je srovnatelná s pěti či šesti miliony Němců, kteří museli po skončení Druhé světové války opustit východní Evropu" . Zemmour úspěšně dokázal, že termín "deportace" přidalo až Corriere della Sera, ale soudce to nevzal v potaz a Zemmourovo obvinění bylo po odvolání znovu potvrzeno v listopadu 2016.

V červnu 2017 dostal Zemmour pokutu 5 000 Euro poté, co v televizi v září 2016 prohlásil, že "džihádisté byly všemi muslimy považováni za dobré muslimy". Žalující stranou bylo propalestinské sdružení CAPJPO-EuroPa­les­tine.

Pascal Bruckner , spisovatel a esejista, byl v prosinci 2015 žalován islámskými levicovými sdruženími Les Indivisibles a Les Indigenes de la République. Bruckner v letevizi řekl, že žalující strany "ideologicky obhajovaly vraždy novinářů Charlie Hebdo". Bruckner byl zproštěn obvinění v roce 2016.

V lednu 2017 žalovala všechna "antirasistická" sdružení a islamistické Společně proti islamofobii ve Francii (Collectif contre l'islamophobie en France - CCIF) Georgea Bensoussana, oceňovaného francouzského židovského historika narozeného v Maroku – za "rasismus". V rádiu řekl, že "ve Francii je v arabských rodinách antisemitismus nasáván s mateřským mlékem" . Byl zproštěn obvinění, ale prokurátor se odvolal.

Proti "fašosféře"

Termínem Fašosféra (spojení slov "fašistický" a " sféra") nazývají mainstreemová média určitou množinu webových stránek – jako jsou Riposte Laïque, Resistance Republicaine a mnohé další – které varují před nebezpečím zaplavení radikálním islámem. Mezi lety 2012 a 2017 byl jen Riposte Laïquezažalován v nejméně 43 případech, jak řekl jeho šéfredaktor Pierre Cassen Gatestonu. Tentokrát nebyly žalujícími pouze "antirasistická" společenství (LDH, SOS-Racisme, le MRAP, la LICRA a islamistická CCIF) – ale také starostka Paříže Anne Hidalgo; bývalý ministr vnitra Bernard Cazeneuve a různá islámská společenství jako L'Aube du Savoir, novináři z mainstreemových médií (Libération, Le Monde) nebo Muslimská liga právní obrany ( Ligue de Défense Judiciaire des Musulmans / Muslim Judicial Defense League ). Obžaloby z hanopisů a rasismu požadovaly pokuty v rozmezí 5 000 až 40 000 Euro.

Proti představitelům státu

30. března 2016, Laurence Rossignol, tehdejší minstryně pro rodinu, děti a práva žen, známá jako vášnivá kritička islámského zahalování na veřejných místech, dávala interview rádiu RMC. Zahalené ženy přirovnala k "americkým černochům, kteří podporovali otroctví". Rossignol se omluvila za užití slova "černoch", ale asi příliš pozdě. Islamistická Společně proti islamofobii ve Francii a Nadace Frantze Fanona podaly skupinovou žalobu za "urážku rasové povahy" a oznámily svůj záměr postoupit stížnost Soudnímu dvoru republiky (Cour de Justice de la République), který má jako jediný pravomoc soudit členy vlády. Žalující strana také vyhrožovala zažalováním ministyně u Korekčního soudu a Administrativního soudu v Paříži.

V červnu 2017 byla Véronique Corazza, ředitelka střední školy Elsa-Triolet v Saint-Denis (předměstí Paříže), zažalována Majidem Messaoudènem, představitelem samosprávy Saint-Denis, protože na své facebookové stránce zveřejnila spousty tweetů Messaoudèna, ve kterých podporoval hnutí Boycott, Divestment and Sanctions Movement proti Izraeli a zesměšňoval sekulárního imáma v Drancy, Hassena Chalghoumiho.

20. října 2017 zažaloval džihádistický terorista Salah Abdeslam poslance Thierryho Solèra za "narušení soukromí". Abdeslam je jediným přeživším z islamistické teroristické buňky, která 13. listopadu 2015 v Paříži zavraždila 130 lidí a zranila 430 dalších. Solère coby poslanec uplatnil své právo na návštěvu věznic a popsal dvěma novinářům život vězně, od čistění zubů po cvičení v cele.

22. června 2017 byl Pierre de Bousquet de Florian (velitel bojové operační skupiny, vytvořené presidentem Emmanuelem Macronem za účelem boje proti ISIS) zažalován a pokutován 500 Eury za "hanobení" imáma Mohameda Khattabiho. V roce 2015 řekl Bousquet de Florian, že Khattabi byl salafista a kazatel nenávisti.

Proti sekulárním muslimům

6. února 2015 zveřejnil profesor filosofie Soufiane Zitouni polemiku v Libération, ve které kladl otázky ohledně islamistického stylu Averroes Muslim College, která jej zaměstnávala. Popsal ji jako "muslimské teritorium se souhlasem státu" a kritizoval její počínající antisemitismus. Byl zažalován za hanobení Amarem Lasfarem, prezidentem Unie francouzských islámských organizací ( Union des Organizations Islamiques de France - UOIF ), zastřešující organizace, o které se říká, že je "podřízena" Muslimskému bratrstvu. Zitouni by zproštěn obvinění.

Mezi lety 2015 až 2017 byl Mohamed Louizi , autor knihy "Proč jsem opustil muslimské bratrstvo" (Pourquoi j'ai quitté les Frères Musulmans / Why I Quit the Muslim Brotherhood), zažalován čtyřikrát. V květnu a červnu 2015 byl zažalován za hanobení , protože zveřejnil na svém blogu šest článků o případu Sofiane Zitouni a Averroes College (viz výše). V těchto dvou případech byl Louizi zproštěn obvinění.

V roce 2017 Louizi osvětlil dohody za zavřenými dveřmi mezi některými představiteli města Lille z řad socialistů a islamisty, kteří obvinili Louiziho, že je členem Muslimského bratrstva. Zažalován byl dvakrát, k soudnímu rozhodnutí zatím nedošlo.

6. června 2017 řekl Ahmed Meguini, sekulární aktivista a zakladatel sdružení LaïcArt, na Twitteru, že Marwan Muhammad byl "salafistický z*****syn a spratek". Marwan Muhammad, islamista a výkonný ředitel CCIF, nebyl vůbec rozzloben, pouze zavolal svému právníkovi, aby Meguiniho zažaloval – nikoli za urážku, ale za " rasismus " . Cílem tohoto soudního procesu je podle časopisu Causeur vytvoření právního precedentu: jakákoli kritika nebo urážka islamismu bude v budoucnosti považována za "rasismus".

Tyto seznamy nejsou úplné, výše zmíněné soudní procesy jsou pouze vrcholkem ledovce.

"Moderní a agresivní podoba džihádu"

Valentina Colombo, profesorka na Evropské universitě v Římě, varovala před "soudním džihádem" hned zpočátku. V roce 2009 napsala na Gatestonu :

"Soudní pře, která byla iniciována Unií francouzských islámských organizací a Velkou mešitou v Paříži proti satirickému časopisu "Charlie Hebdo" za přetisknutí dánských karikatur Mohameda je jedním z nejaktuálnějších příkladů tohoto druhu džihádu".

Ale nikdo (ve Francii) její varování nebral vážně. A když džihádisté v roce 2015 zavraždili osm novinářů a karikaturistů, nikdo nechápal, že soudní džihád představuje pouze první krok. Když někteří lidé trvají na tom, co ostatní považují za "islamofobii", tak zjevení zabijáci jasně ukázali, kde je pravda.

V jiném článku Colombo napsala : "Soudní džihád je další podoba 'přechodového' džihádu a je agresivní a moderní podobou džihádu prostřednictvím právního systému."

Soudní džihád je jedním z oblíbených prostředků organizací a jednotlivců, ideologicky napojených na Muslimské bratrstvo na Západě (to bývá čas od času spojováno s obviněním z islamofobie). Stategie je jasná: každý novinář, spisovatel, intelektuál, akademik nebo aktivista z libovolných novin, organizace nebo sdružení, který kritizuje nebo odhaluje napojení jednotlivců či organizací na Muslimské bratrstvo, bude pravděpodobně žalován za hanobení. The Legal Project (spadající pod Middle East Forum), založený v USA, poskytl velmi užitečnou definici této taktiky:

Tyto soudní pře jsou často doslova loupeživé, ve skutečnosti žalující vážně neočekávají, že u soudu zvítězí. Provádějí je ale za účelem finančního zruinování, odvedení pozornosti, zastrašení a demoralizování žalovaných. Žalující tolik nestojí o vítězství u soudu jako spíše o unavení badatelů a analytiků. I když žalovaní případ vyhrají, stojí je to spoustu času, peněz a duševních sil. Jak říká protiteroristický specialista Steven Emerson "Právní řízení se stalo ústředním bodem snah radikálních islámských organizací o zastrašení a umlčení jejich kritiků." Douglas Farah poznamenává: "Islamisté jasně doufají, že se badatele unaví náklady a komplikacemi u soudních pří a zkrátka sklapnou" .

Francouzští intelektuálové, novináři a představitelé zatím nechápou, že se musí zorganizovat, shromáždit finance a spolu s právníky vypracovat strategie pro potlačení této hrozby. Nikdo nemůže soupeřit se soudním džihádem osamoceně. Pokud nebude žádná strategie vypracována, tak se naplní předpověď Yusufa al-Qaradawiho, egyptského islámského klerika a předsedy Mezinárodního svazu muslimských učenců (International Union of Muslim Scholars - IUMS): "Kolonizujeme vás pomocí vašich demokratických zákonů".

Yves Mamou, spisovatel a novinář, žijící ve Francii, který pracoval dvě dekády jako novinář pro Le Monde.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu