EpShark

Nedávno vydal francouzský ekonom Thomas Piketty knihu Kapitál v 21. století, kde kritizuje prohlubující se majetkovou nerovnost ve světě. Tvrdí že výnos z kapitálu je vždy vyšší než ekonomický růst a tak ti nejmajetnější lidé budou stále bohatší a bohatší relativně k zbytku populace. Jako řešení vidí extrémně vysoké zdanění bohatých (až 80%) a každoroční daně z majetku ve výši 10%. Kniha se stala okamžité bestsellerem v USA, kde se o ní všude diskutuje. Dílo až do nebes vychvalují američtí nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman a Joseph Stiglitz. Ekonom Hunter Lewis ve svém článku poukazuje na očividné nesmysly a kontradikce v Pikettových datech. Níže je jeho článek, který napsal pro mises.org .

Keynesova klíčová kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz je plná ekonomické teorie. Najdeme zde pouze dvě stránky dat a Keynes je navíc odmítá jako “nepravděpodobná”. Kontrastem je Pikettyho nová kniha Kapitál v 21. století, která je napěchovaná daty. Vskutku Piketty sám sebe považuje za následovníka ekonoma, kteréhoKeynes odmítal – Simona Kuznětse. Téměř každý připouští, že Pikettyho dílo je po teoretické stránce slabé – ale jeho podporovatelé tvrdí, podívejte se na data. Nemůžete zpochybňovat tuhle masu historických důkazů.

Pikettyho primární argument je, že bohatství (které je primárně koncentrováno pouze v několika málo rukou) roste rychleji než ekonomika a tím pádem lidé, co vlastní hodně bohatství se stávají stále bohatšími relativně oproti ostatním. Tohle je podle něho neodlučitelným znakem kapitalismu. (To nám může připadat povědomé, taky by mělo. Připomíná to jak Marxe, tak Keynese, i když bychom si měli pamatovat, že Keynes se posmíval Marxovým myšlenkám, kterým říkal “hokus-pokus”)

Jaké jsou teda důkazy, že bohatství rostlo rychleji než ekonomika?

Podívejme se na graf dole z Pikettyho knihy. Vrchní čára je návratnost kapitálu a ta spodní znázorňuje ekonomický růst. Vrchní linie má ukazovat jak se daří bohatým a ta spodní má ukazovat jak se daří těm obyčejným lidem. Je nutné podotknout, že části čáry úplně napravo představují pouze projekci, ne historii.

Graf: Návratnost kapitálu vs. ekonomický růst, zdroj: mises.org

Tenhle graf je udivující z mnoha důvodů. Poprvé tvrdí, že kapitál vynášel ročně 4,5% nebo víc v létech 0 až 1800. To je šílené číslo. Pokud by lidstvo startovalo s 10 dolary v roce 1 tak s úrokem 4,5 procenta za rok, po 1800 letech bychom měli mnohem víc než bilion-násobek hodnoty dnešního bohatství, kterou Credit Suisse odhaduje na 241 bilionů dolarů.

4,5 procenta nebo vyšší číslo je také šílené, protože Piketty má pravdu, že před průmyslovou revolucí tady byl jenom zanedbatelný hospodářský růst a takovéto výnosy pro bohaté nejsou konzistentní s tak nízkým růstem. Pravdou je, že bohatí lidé v těchto létech se víc zajímali o utrácení nebo skrývání svého bohatství, ne jeho investováním, protože bylo pravděpodobné, že takto odhalené bohatství by bylo ukradeno, pokud ne bandity tak vládou.

Pokud se podíváme blíž, na více moderní část grafu a ignorujeme projekci do prozatím neznámé budoucnosti, vidíme, že data nepodporují Pikettyho tezi. Jeho myšlenku, že v kapitalismu budou bohatí stále bohatší, relativně k ostatním nepodporují data, které prezentuje.

Další graf ukazuje vývoj podílu bohatství, které vlastní 10 procent nejbohatších Evropanů (tmavomodrá vrchní čára), podíl bohatství 10 procent nejbohatších Američanů (světlezelená, druhá seshora), podíl bohatství nejbohatšího 1 procenta Evropanů (světlemodrá, třetí seshora) a podíl bohatství nejbohatšího 1 procenta Američanů (tmavozelená, čtvrtá seshora). Tento graf taky nepodporuje Pikettyho tezi. Ano podíl rostl od roku 1970 ale pouze po předcházejícím výrazném poklesu.

Graf: Nerovnost bohatství: Evropa a USA 1810-2010, zdroj: mises.org

Další graf jsem už komentoval v předchozím článku . Ukazuje vývoj příjmů 10 procent nejbohatších v USA jako procento všech příjmů. Příjem v těchto případech zahrnuje i kapitálové zisky, co ve skutečnosti není opravdový příjem ale výměna jednoho aktiva za druhé a nezahrnuje vládní transfery, které by představovali podstatný rozdíl v konečném výsledku. Ale i tak zde opět nevidíme neúprosný růst příjmů těch, co vydělávají nejvíc, zdaleka ne.

Graf: Příjmová nerovnost v USA 1910-2010, zdroj: mises.org

Tam kde vidíme dva vrcholy pro vysoce vydělávající, jedná se o období před krachem v roce 1929 a opět v roce 2008. To jsou éry obrovských bublin, kdy vlády tiskly příliš mnoho peněz, co vedlo k falešné a neudržitelné prosperitě. Jedná se taky o éry mafiánského kapitalismu, kde bohatí lidé s konexemi na vládu využívali nově vytištěné peníze, aby se stali ještě bohatšími nebo benefitovali z jiných vládních privilegií.

Bohužel světové centrální banky právě nefoukli další bublinu na kapitálových trzích po krachu v roce 2008, co opět přineslo podíl příjmů 10 procent nejbohatších lidí k 50 procentům v roce 2012, podle dat která byla k dispozici až po publikaci knihy. Tato nejnovější bublina taky nakonec praskne a přinese podíl zpátky k 40 procentům – k úrovni z roku 1910, kde graf začíná.

Možná nejvíce udivujícím tvrzením Pikettyho knihy je, že vládní byrokracie musejí být zreformovány tak aby mohli najít co nejlepší využití pro nové příjmy pocházející z nových příjmových a majetkových daní, které doporučuje. Předpoklad je, že téměř kompletní vládní kontrola ekonomiky bude nejlepší, jenom tahle mašinerie potřebuje být správně vyladěná.

Ekonom Ludwig von Mises demonstroval před 100 lety, že státem kontrolovaná ekonomika jednoduše nebude fungovat, protože mezi ostatními problémy nedokáže nastavit rozumné ceny. Pouze ekonomika ovládána spotřebitelem to může dokázat. Socialisté se pokoušeli vyvrátit Misesovu tezi, ale nikdy neuspěli. Piketty by měl alespoň číst Misese.

Hunter Lewis

Z anglického originálu přeložil Mike

Text vyšel na webu mises.org