EpShark

Často můžeme číst v odborné literatuře něco takového, jako:

„Zhruba 2/3 antropogenních emisí CO₂ od roku 1750 pochází ze spalování fosilních paliv a zhruba 1/3 ze změn ve využití půdy. Asi 45 % tohoto dodatečného CO₂ zůstalo v atmosféře, zatímco zbylých 55 % pohltily oceány a pozemská biosféra.“ (1) Tedy že zhruba polovina emisí CO ₂ způsobených člověkem zůstává v atmosféře a tím způsobuje neustálé zvyšování jeho koncentrace.

Není to pravda, je to účelová lež obchodníků s emisemi a jejich přisluhovačů, jejichž cílem je vydělávat na uhlíkové dani, obchodu s emisními povolenkami a uhlíkové neutralitě.

Podívejme se tedy, jaké „vědecké“ metody tito vědci používají, aby se dostali k výše uvedeným číslům. Je to hlavně zamlčování podstatných skutečností, což jsou hlavně emise CO₂ způsobené oceány a biosférou, jejichž množství mnohonásobně převyšuje emise antropogenní, tedy způsobené člověkem. Hodnoty zde uváděné jsme převzali ze studie Globální uhlíkový rozpočet 2018 (2), kterou vypracovalo 75 vědců z mnoha zemí. Odtud také pochází obr.1, který uvádí množství emisí CO₂ způsobených člověkem i přírodou a jejich absorpci vegetací a oceány. Je zde také velmi malými čísly uvedeno, že vegetace emituje do atmosféry 120 gigatun uhlíku ročně a že 90 GtC/rok emitují oceány, zatímco člověk jen 9,4 GtC spalováním fosilních paliv a 1,5 GtC likvidací lesů a změnou užívání půdy. A to je právě ta podstatná skutečnost, kterou ve svých výpočtech i diagramech zamlčují, viz obr. 3.

Na obr. 2 je tato „vědecká“ metoda znázorněna: z emisí CO₂ se vezmou jen ty antropogenní, které dávají celkem 10,9 GtC a od nich se odečtou absorpce vegetací 3,2 GtC a oceány 2,4 GtC. Zbytek pak je roční nárůst CO₂ v atmosféře 4,7GtC/rok. ( V součtu chybí 0,6 GtC, což jsou chyby měření atp.) Z toho pak snadno vyplývá, že 4,7 / 10,9 = 0,43 = 43% tedy že 43% z emisí způsobených člověkem zůstává v atmosféře.

Skutečnost je ovšem hodně jiná. Emise CO₂ produkuje nejen člověk, ale i příroda. Oceány emitují do atmosféry 90 GtC ročně a biosféra 120. To je dýchání rostlin a živočichů, aerobní rozklad biomasy, lesní požáry atd. K tomu ještě sopečná činnost 0,1 GtC/rok. Když to sečteme s antropogenními emisemi 10,9 GtC, tak to dává 221 GtC , na kterých se ovšem člověk podílí pouhými 4,9 %.

A nyní k absorpci těchto emisí, opět podle (2). Vegetace pohltí 123,2 GtC/rok, oceány 92,4 a zbytek je 5,4 Gtc/rok. Naměřen byl ovšem nárůst 4,7 GtC/rok, což je 2,1 % . Z celkových emisí 221 GtC tedy příroda absorbovala 97,9 %. Viz obr.3

A teď si představte, že kapky deště, které letí vzduchem a pohlcují CO ₂ , aby ho vrátily zpět do oceánu, si nevybírají, jestli ty molekuly pochází od člověka, nebo z přírody, ani rostliny při fotosyntéze to nedělají. Pouze zmínění vědci se nám snaží namluvit, že právě nárůst 4,7 GtC/rok v atmosféře pochází pouze od člověka. Oni tvrdí, že člověk „narušuje křehkou rovnováhu „, která by zde jinak byla nebýt jeho emisí. Jakoby nevěděli, že rovnováha je stav, při kterém se změny nedějí, zatímco v přírodě vždy probíhaly a probíhají změny neustále.

Pokud se tedy člověk podílí na celkových emisích jen 4,9 procenty, potom i jeho podíl na nárůstu obsahu CO₂ v atmosféře musí být též 4,9 %. Ale tyto přidané emise CO₂ do atmosféry tvoří pouze 2,1 % z celkových emisí, takže člověk přidává do atmosféry také pouze 2,1 % ze svých emisí. A zbývajících 97,9 % antropogenních emisí příroda absorbuje. Rozhodně tedy není pravda to, co je citováno v úvodu, že „Asi 45 % tohoto dodatečného CO₂ zůstalo v atmosféře“.

To je matematika pro 9. ročník ZŠ, kapitola Směsi a roztoky. A úloha, kterou zde řešíme by mohla znít asi takto:

V nádobě je 100 kg roztoku, který obsahuje 5 % soli (to jsou ty antropogenní emise). Z nádoby odčerpáme 98 kg roztoku. Kolik procent soli z původního množství bylo z nádoby odčerpáno? Odpověď: 98 %.

Na obr. 4. je zmíněná „vědecká“ metoda již použita (2). Je to diagram toku emisí CO₂ , kde na svislé ose jsou antropogenní emise, zatímco ty přírodní tam prostě nejsou, asi by příliš zkreslovaly výsledný dojem.

Šedé jsou emise z fosilních paliv a průmyslu, béžové vznikly změnou užití půdy, zejména odlesněním.
Pod osou jsou absorpce těchto emisí:
Tmavě zelená – absorpce oceány
Světle zelená – absorpce vegetací
Tyrkysová – množství CO₂ , které z těch uvedených emisí zůstává v atmosféře. Takže to vypadá, jako že polovina antropogenních emisí zůstává v atmosféře.

Zato vědec Jan Hollan z AV ČR ve svém díle (3) už ani neuvádí, že existují nějaké emise oceánů či biosféry. Možná nechce obtěžovat nevyžádanými informacemi.

Na závěr otázka: mám tento článek poslat Komisi pro etiku vědecké práce při AV ČR, ať se k tomu vyjádří?

Pavel Dudr

Prameny:

(1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
(2) https://www.earth-syst-sci-data.net/10/2141/2018/essd-10-2141-2018.pdf
(3) https://is.muni.cz/el/fss/podzim2019/HEN644/um/CoVime_oKZ_zari2017.pdf