EpShark

Poslední vlna mazání nepohodlných příspěvků na Facebooku vyvolala mezi příznivci svobodné společnosti celkem žhavou diskusi o regulování či neregulování tohoto mazání příspěvků či, jak někdo říká, cenzury.

Diskuse se vede okolo svobody podnikání. Většina příznivců svobodné společnosti se spíše kloní k tomu, že usilujeme-li o rozšiřování panství svobody, nelze regulovat podnikání soukromé firmy. Což je naprosto správný postřeh. Někteří další z této skupiny k tomu dodávají, že nespokojení lidé mohou jít jinam, což je možné, protože Facebook nějakou konkurenci má. [1] A samozřejmě má ji i v širším slova smyslu, a to v podobě psaní různých blogů, jako je třeba tento. Rozhodně lze jen doporučit využívat vedle sociálních sítí i klasické www stránky! Vždyť mnoho lidí ani sociální sítě nepoužívá anebo je používá jen ojediněle. Tím by se dalo skončit a jít řešit něco jiného.

Avšak tímto se rozhodně skončit nedá. Celá věc ukazuje jen na to, že řada příznivců svobodné společnosti se pohybuje jen na povrchu a chybí jim vhled do problému (kdyby jen v tomto případě!). V případě Facebooku existují dva problémy. O jednom problému psal na svém webu před časem slavný Marian Kechlibar:

„V Německu začal platit nový zákon o odstraňování nezákonného obsahu ze sociálních sítí (NetzDG)… Podle přijatého zákona jsou sítě, které mají v Německu aspoň 2 miliony registrovaných uživatelů, povinny mazat příspěvky, které odporují vyjmenovaným hlavám trestní zákona, a to v určitých lhůtách. Pro ‚zjevně odporující zákonu‘ je stanoveno 24 hodin, pro ‚nikoliv zjevně odporující zákonu‘ sedm dní. Příspěvek ke smazání může nahlásit kdokoliv, i osoba, která není v síti registrovaná.“ [2]

Množství vyjmenovaných paragrafů je úctyhodné a příklady některých z nich najdete v citovaném článku. Dále zde stojí:

„Pokud by firmy svoji mazací povinnost zanedbávaly, hrozí jim pokuta. V případě opakovaného a systematického zanedbávání až 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).“

V původním, nezmírněném návrhu nebylo o „opakovaném a systematickém“ ani řeči, pokuty měly být udělovány automaticky a v plné výši… Sociální sítě jsou samozřejmě soukromé podniky a mazat příspěvky mohly i dříve. Nový zákon je však k tomu nutí pod hrozbou vysokých pokut. To znamená, že budou muset najmout nové pracovníky. Například Facebook otevírá ve městě Essen novou „mazací fabriku“ s 500 zaměstnanci, jejichž úkolem je pouze dozor nad obsahem příspěvků. Již existující „mazací fabrika“ v Berlíně bude posílena na 700 lidí… (Tamtéž).

Facebook se tak stal v zásadě prodlouženou rukou státní cenzury, byť pod hrozbou pokut. Ale v situaci, kdy se nedá zrovna říci, že by Německo bylo bůhví jak ze světového hlediska silným a velkým státem — obnáší jen slabě přes 1 % světové populace a asi jen 4,5 % odhadovaného světového HDP. [3]  Přičemž Facebook respektive jeho čelní představitelé se ani nesnažili postavit německé vládě a parlamentu na odpor! O tom, že jde tedy o zcela soukromé podnikatelské aktivity, se dá v tomto případě docela pochybovat. Jde o kvazisoukromé či kvazistátní aktivity.

Druhý problém spočívá v tom, že zde nejde jen o svobodu podnikání, ale jde tu i o dodržování smluvních ujednání. Nedodržování smluvních ujednání narušuje totiž smluvní svobodu a může být trestáno. V případě Facebooku a jiných internetových služeb uživatelé uzavírají s jejich majiteli anebo jejich zástupci de facto smlouvu. Součástí této smlouvy jsou i nějaké podmínky, které musí uživatel sítě dodržovat a jsou zde i sankce, které můžou za nedodržování podmínek nastat. A samozřejmě tyto podmínky zavazují i majitele internetové služby.

V případě toho, že majitel poruší vlastní podmínky dané služby, mělo by být za normální situace možné danou internetovou službu žalovat a vymáhat po ní případnou škodu anebo obnovení smazaného příspěvku.

Místo diskuse o svobodě podnikání, která je jaksi mimo, bych očekával, že lidé začnou studovat podmínky používání Facebooku a srovnávat je s tím, co Facebook skutečně dělá. Že si v daných podmínkách zjistí, co Facebook inzeroval, že bude mazat a srovnají to s tím, co Facebook skutečně mazal a maže. A v případě nesrovnalostí se třeba i obrátí na soudy (jak se tuším už někde v zahraničí úspěšně stalo).

Co s tím, pokud není něco v dané smlouvě definováno? Může se tehdy Facebook rozhodovat sám o své vůli? Nejspíše asi ne, pokud to není v podmínkách výslovně uvedeno. Nejspíše bude nutné v tomto směru hledat právo anebo projít zákony a aplikovat je na uvedený případ, aspoň do té doby, než Facebook mezeru v podmínkách zaplní. [4]

Žalování gigantické korporace je složité a náročné, ale na druhou stranu případný zákon o cenzuře může být stejně složité protlačit, ale také může být využit i proti těm, co ho prosazují. Nebudou pak třeba smět mazat nevhodné příspěvky pod svými statusy.

Článek vyšel na svobodny-svet.cz