EpShark

Počet státních zaměstnanců výrazně roste, na efektivitě státní správy se to ale neprojevuje. Podle ekonomů přitom takový trend není dlouhodobě udržitelný.

Zatímco v roce 2014 pracovalo ve státní sféře 416 tisíc státních zaměstnanců, v příštím roce jich bude dokonce 463 tisíc.

Zatímco v krizových letech 2009 až 2013 docházelo k poklesu počtu zaměstnanců ve státní správě, od roku 2014 jejich počet nezadržitelně roste. Z 416 645 státních zaměstnanců, které měla státní správa v roce 2014, jejich počet letos naroste na 453 431.

„Jen v prvním pololetí 2018 bylo na platech státních zaměstnanců vyplaceno 53,1 miliardy korun, což je o 14,2 procenta více než ve stejném období loňského roku. Takto vysoká dynamika růstu výdajů na státní zaměstnance je neudržitelná a zhoršuje bilanci státního rozpočtu,“ uvádí Štěpán Křeček, analytik BH Securities.

A státních zaměstnanců bude ještě víc — příští rok jich dokonce podle vládních materiálů má být 463 tisíc.

Pokud započítáme jen armádu byrokratů (bez učitelů a policistů), kteří spadají pod služební zákon, pak jejich jich v letošním srpnu bylo 63 000 oproti 57 500 v roce 2015. Například výběrčích daní přibylo od roku 2013 bezmála 1500.

Berní úředníci přitom museli přibýt kvůli daňovým opatřením, která minulá vláda zavedla pod taktovkou tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Nyní mají na starosti například kontrolní hlášení DPH nebo elektronickou evidenci tržeb (EET). V případě kontrolního hlášení jsou úředníci zahlceni řešením nesmyslně vysokých pokut, evidence je pro změnu neefektivní — u oborů s EET rostou výběry daní pomaleji než u oboru, kde EET není.

Je to přitom paradoxní. Zatímco soukromý sektor musí zvyšovat svou produktivitu, aby udržel svou konkurenceschopnost v situaci, kdy rostou mzdy a na trhu práce je nedostatek pracovníků, u státního sektoru k růstu produktivity nedochází.

Efektivita státu klesá

„Kdyby se zvyšovala efektivita státní správy, tak by stejné množství práce muselo vykonávat stále méně lidí. To však v praxi nepozorujeme. Ve skutečnosti přibývá agenda i státní zaměstnanci. Zaběhlé postupy se příliš nemění a státní správa začíná být odtržená od reality,“ poukazuje Křeček. Současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) teď navíc požaduje zvýšení platů úředníků o 10 procent. Vůbec přitom není zřejmé, jak se tento růst projeví na vyšší kvalitě státní správy.

Podle Křečka v době, kdy soukromý sektor nenachází zaměstnance na trhu práce a vydává se cestou automatizace a elektronizace, je tento vývoj jako pěst na oko.

„Stát musí začít fungovat efektivněji. Není donekonečna možné, aby státní aparát bobtnal a odebíral pracovní sílu ze soukromého sektoru,“ dodává Křeček.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je to logické, neboť si politici za peníze daňových poplatníků vyrábějí své voliče. „Protože podstatná část státních zaměstnanců bude vždy tíhnout k tomu, volit ty politické strany, jejichž vláda pro ně pracovní místo vytvořila. V čase prosperity se navíc taková místa vytváří lehounce snadno. Horší to bude v době ekonomické krize, kdy stát těžko bude mít odvahu všechna ta místa zase zrušit, takže zabředneme do hlubšího dluhu, než v jakém jsme dnes,“ dodává.

Nechte více peněz lidem

Jaké řešení navrhují ekonomové? Ve zkratce: přemýšlet nad zefektivněním státní správy a využít současného hospodářskému růstu k tomu, aby se více peněz nechalo lidem a snížit vliv státu v ekonomice.

„Od roku 2010 do roku 2017 ubylo v naší zemi 14 tisíc podnikatelů, kteří mají nějaké své zaměstnance. To je skutečný motor ekonomiky — lidé, jež nejsou příjmově závislí na státu, ani na zahraniční korporaci, a přitom ještě dávají práci dalším lidem! Proč tito lidé mizí? Protože tu nemají dobré podmínky pro podnikání ve větším. Jsou daňově, odvodově či regulatorně přetíženi a vzdávají to. Proto budeme v budoucnu všichni chudší, než bychom mohli být,“ zakončuje Kovanda.

Uvádí 22. 8. 2018 pan Arsen Lazarevič na serveru Zdroj.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz