EpShark

Dnes je to 100 let, kdy vzniklo Československo — po několika staletích první státní útvar na území Česka (a Slovenska), který byl nezávislý na nadnárodní říši, nezávislý na rozhodování v imperiálním centru „kdesi ve Vídni“, a který dal do rukou občanů daného státu větší moc — právní svrchovanost.

Spojená Evropa je dobrá Evropa

V současném světě máme kolem sebe něco skvělého — spojený evropský trh, otevřené hranice a další otevírají nové možnosti pro generování bohatství a žití skvělých a zajímavých životů. Jde o jeden z největších úspěchů svrchovaných států.

Z dlouhodobého pohledu jde o vůli voličů, kteří svrchovaně ve svých státech skrze své volené zastupitele dovedli jednotlivé státy k věcem, které jednoznačně prospívají svobodě a svobodnému životu a byla to právě nezávislost a svrchovanost menších státních útvarů — ne rozpínavost mnohonárodních říší — která nás dovedla do tohoto stavu.

Varování: říše škodí vašemu zdraví

Bohužel, vedle těchto skvělých věcí vzniklo něco dalšího — neefektivní byrokratický moloch, na jehož fungování a rozhodování nemá v podstatě žádný občan přímý vliv a který tak omezuje svrchovanost jednotlivých občanů — jde o politický a byrokratický aparát Evropské unie.

Tento aparát se chová jako rozpínavá říše — přičemž jde o přirozený důsledek byrokratismu v řízení tohoto molochu, kdy každý úředník, snažící se získat společenskou prestiž a obhájit svoji existenci se snaží o rozšiřování jemu svěřené agendy — a na úrovni EU jde o tak o mezinárodní (a vnitřní) imperiální rozpínavost.

Každá oblast, která se přesouvá v rozhodování na úroveň EU molochu, každá kapitola rozhodování, která může být odhlasována většinou států proti vůli menšině, snižuje podíl jednotlivých občanů na moci.

Pokud většina států odhlasuje, že oblast „A“ se přesouvá v rozhodování na úroveň EU, jde o jejich diktát dané menšině a jde o jasné narušení nezávislosti, narušení svrchovanosti a suverenity daných států „v menšině“, protože zdrojem takového rozhodnutí není vůle voličů, „suverénní“ rozhodnutí občanů dané země, ale vůle cizích států. Je to jako by se Maďaři a Rakušané dohodli, a tak za Rakousko-Uherska přehlasovali Čechy…

Být proti EU z pohledu svobody znamená být proti demokratickému deficitu, proti byrokraticko-politickému aparátu, proti principu většinového hlasování na úrovni nezávislých států.

Vlastní stát je třeba

Vždy je lepší být 1 voličem z 10 milionů, než 1 z půl miliardy a mít větší vliv na to, co se kolem mne děje. Vždy je lepší žít ve světě, kde spolu sousedí a konkurují si různé právní systémy, protože konkurence vede ke zlepšování a tlačí na jednotlivé státy nepřímo na zlepšování právních řádů — ať už jde o konkurenci daňovou, konkurenci v oblasti obchodního práva či konkurenci v oblasti práv a svoboda, kde nakonec může volič „hlasovat nohama“.

V unifikované EU toto mizí — unifikovaný právní řád znamená konec vývoje a začátek zahnívání. Místo toho, aby se řešily podstatné věci, se vytváří kasta byrokratů s pocitem výjimečnosti, kteří řeší směrnici o karamelu o velikosti několika stovek stran.

Rozdělení Československa bylo správné

A proto je dobře, že nakonec došlo k rozdělení Československa — dobré sousedy dělá dobrý plot. Místo toho, abychom tu dalších 25 let řešili „slovenskou národnostní otázku“, pomlčkové války a další, se mohli jednotlivé státy soustředit na to podstatné.

Dnes jsou díky tomu oba státy bohatší. Občané obou států získali větší míru „svrchovanosti“, protože již nerozhodovali o „dvoustátí“, ale pouze o svém státu. Česko nemuselo řešit Mečiarismus, Slovensko mohlo udělat progresivní ekonomické reformy v době zahnívání ČR pod vládami ČSSD.

Občan suverén

Problémy Rakousko-Uherska umřely s rozpadem Rakousko-Uherska. Velké říše nikdy nebyly schopny vytvořit v evropském prostoru otevřený trh, otevřené hranice, protože jde o narušení imperiálního principu rozpínavosti. Byly to až svrchované demokratické státy odvíjející svoji moc od suverenity občana, byla to až právní konkurence, která toto dokázala.

Umělá unifikace právních řádů „shora“, narušení právní konkurence a narušení suverénního rozhodování občana nás ale vrací zpět a z Evropské unie dělá znovu Impérium. Proto je Eurotrh navenek jeden z nejuzavřenějších, proto je jeden z nejvíce regulovaných, proto omezuje suverenitu jednotlivých občanů.

Je to právě systém rozhodování v EU, který je ohrožením svobody a je to demokratický deficit, který nám znemožňuje se tomu bránit.

Proto je třeba nezávislý stát — a stejné důvody nás vedly k nezávislosti i před 100 lety.

Psal 28. 10. 2018 pan Lukáš Kubec na devian.cz

Článek vyšel na svobodny-svet.cz