14. 11. 2018
Joseph Stiglitz představuje ve světě ekonomie těžkou váhu, kterou musíte brát na vědomí. Má velký dopad nejen na ekonomii jako vědu, ale i na politiku. Profesor na kolumbijské univerzitě je nositelem Medaile Johna Batese Clarka (1979) a Nobelovy ceny za ekonomii (2001). Je to bývalý předseda Rady ekonomických poradců prezidenta Bill Clintona, bývalý hlavní ekonom ve Světové bance a autor více než 30 knih. Stiglitz také veřejně spolupracoval se starostou New Yorku Billem Blasiem a senátorkou Elizabeth Warrenovou z Massachusetts. Pokud by v příštích prezidentských volbách vyhráli radikálnější demokraté, je dost možné, že Stiglitz bude jejich hlavní ekonomicky poradce. I v roce 2018 je stále považován za nejvlivnějšího ekonoma na světě.
Člověk by si myslel, že se pravděpodobně bude jednat o ekonomického génia, který dokáže správně předvídat události a dává rozumné ekonomické rady. Bohužel Stiglitzovy myšlenky a předpovědi představují seznam nesmyslů, omylů a přešlapů. Podívejme se na některé.
Proč je tedy tak populární? Můj názor je ten, že Stiglitz prostě říká, to, co chtějí globální elity a politici slyšet. Stiglitz poukazuje na údajná selhání trhu a prosazuje státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů (tzv. neviditelnou rukou trhu). Požaduje také více regulace a státních zásahů na národní ale i na globální úrovni. Selhání trhu sice vidí na každém rohu, ale selhání státu, politiků a úředníků ignoruje.
Finančním krizím nejlépe zabrání podle Stiglitze lepší a masivnější regulace. Zapomíná ale zmínit, že už před finanční krizí byl finanční sektor extrémně regulován a nedokázalo to katastrofě zabránit. Co na to říká Stliglitz?
"Efektivní regulace vyžaduje regulátory, kteří v ní věří. Měli by být vybráni mezi těmi, kteří by mohli být poškozeni selháním regulace, ne ti kteří ze selhání budou mít prospěch." Kde mohou být takoví nestranní regulátoři nalezeni? Jeho odpověď je: "Odbory, neziskové organizace a univerzity." Účinný regulátor asi má být podle něho člověk podobný Josephovi Stiglitzovi.
A v těchto názorech spočívá jeho popularita. Socialistický politik, nebo úředník EU chce více moci a více peněz a více vlivu. Ale tento požadavek si musí před veřejností nějak obhájit. Nemůže prostě jen tak říct: Chci vaše peníze a chci vás ovládat. A od toho je tady Joe Stiglitz a jeho šílené teorie. Politik místo toho aby řekl:
Chci vaše peníze a chci nad vámi moc.
řekne:
Je potřeba stimulovat ekonomiku vyššími výdaji, abychom posilnili růst a zaměstnanost. Také je potřeba větší dohled nad ekonomikou, abychom zabránili tržním výkyvům a finančním krizím. Doporučuje to i Joseph Stiglitz, renomovaný světový ekonom a držitel Nobelovy ceny.
Obe dvě hlášky říkají stejnou věc, ale uznejte, ta druhá zní prostě lépe.
Pro každého socialistu a globalistu jsou Stiglitzovy teorie darem z nebes. Poskytují mu intelektuální a teoretické ospravedlnění pro získání vetší moci a většího množství zdrojů. A proto budou lidé jako Stiglitz vždycky extrémně populární mezi elitami a politiky, bez ohledu na to jaké nesmysly říkají a bez ohledu na to, že se neustále mýlí.
Mike
Evropa zanikne, jestli se nezbaví pohrobků Bidena
Může Ukrajině roztržka v Oválné pracovně prohrát válku? Otázka pro vládního zmocněnce pro Ukrajinu
Jarmila Klímová 3. díl: Devalvace vzdělávání a kultury vede k rozpadu základních hodnot společnosti
Je tu nová hrozba: Trumpohujeři. V čem se mýlí a proč je Rusko náš největší problém?
Vegrichtová: Mladí začali na sítích obdivovat masové vrahy a střelce ze škol. Je to znepokojující
NR - Ženský box prý vyhrává chlap!
V Evropě jsme zapomněli na podpůrný ekosystém pro zelenou transformaci. To dalo náskok Číně
Demokracie - Dan Schmachtenberger
§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na webu epshark.cz reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§