EpShark

Členy StB byly lidé s těmi nejhoršími vlastnostmi. V tom se po celou dobu komunistické éry nic nezměnilo a ještě při protikomunistických demonstracím v roce 1989 byli proti demonstrantům nasazeni vybraní nejbrutálnější jedinci … „červené barety“ (Odbor zvláštního určení).

Za 28 let od Listopadu jsme dospěli do politického systému, kterému osobně říkám stbákismus. Neboli vláda nejhorších z nejhorších, kteří již jenom neslouží mocným, ale přímo vládnou. Jsou to lidé bez zábran, bez svědomí, bez soucitu. Lidé, kteří naprosto kašlou na zákony, protože mohou. Policie a justice jsou totiž stále v jejich rukou. Většina médií také. Mají obrovské finanční prostředky k uplácení kohokoli. Vyhrožování, vydírání a zastrašování jsou pro ně jen prostředky k dosažení svého (o ještě horších prostředcích si nedělám iluze, jen je nikdo nikdy nevyšetřil, stejně jako se nikdy nevyšetřily zločiny komunistů a stbáků z doby před rokem 1989).

Premiér České republiky (směšně uváděno jakože „v demisi“) Babiš nebyl neoprávněně vedeným agentem StB. Byl to prostě stbák. Jenže vzhledem k tomu, že spolu se služebním zákonem v roce 2014 došlo také ke změně lustračního zákona (bude se dále týkat jen vedoucích úředníků), mohou stbáci České republice klidně vládnout. Poslanci a senátoři v roce 2014 otevřeli cestu k nové éře — stbákismu. A nebyli to jen poslanci a senátoři ANO a KSČM (jejich hlasy by nestačily).

Premiérem je stbák, prezidentem bývalý komunista a jeden ze členů Prognosťáku, kterému samozřejmě stbák v pozici premiéra nevadí, policie a justice jsou naprosto paralyzované a prošpikované bývalými komunisty a stbáky, v čele nejvlivnějších organizací a úřadů jsou bývalí komunisti a stbáci. Co na to poslanci a senátoři (včetně mladých Pirátů), kteří si podle jejich slov stbákismus nepřejí? Dál si hrají na „politiku“ (hlavně, že to dobře nese, že?) a dělají tu „politiku“ navíc natolik mizerně, že se jen rok od roku v naší zemi více utužuje stbákismus.

No a co na to alespoň studenti, kteří byli vždy jakýmsi „svědomím národa“ a prvními, kteří se stavěli proti ohrožování svobody, proti projevům totality? Nic, protože o době před i po roce 1989 nevědí taky zhola nic a jejich vděčnost všem, kteří pro jejich lepší životy byli mláceni, mučeni, nemohli studovat či dokonce pokládali své životy, se tak rovná nule. Kdokoli, kdo má osobní zkušenost a byl se na třeba právnické, filosofické, přírodovědné či jiné fakultě zeptat studentů na cokoli z doby komunismu, na to, co se dělo v roce 1938, v roce 1968, jak to bylo 17. listopadu 1989 a v letech dalších, co to bylo StB, PS VB, nemluvě o tom, zda něco vědí o Prognostickém ústavu a kdo byl jeho členy, dá mi za pravdu. Ale jak by člověk mohl něco takového chtít od mladých lidí, když neumí ani zatlouct hřebík, udělat kotrmelec (nedej bože dozadu), neumí v ruce držet krumpáč a před sekerou a pilou jsou rodiči chráněni tak důsledně, jako by jejich děti byly Šípkové Růženky.

Listopad ještě neskončil, FCB

Článek vyšel na svobodny-svet.cz