EpShark

napsal Douglas Murray
20. října 2015

Překlad původního textu: The Secret Awfulness of Saudi Arabia
Překlad: Karel Procházka

Mění se skutečně mezinárodní názor na Saudskou Arábii? Blízké vztahy Západu s rodinou Saudů byly po celé roky zdrojem rozpaků a rozporů západní diplomacie. Jak USA, tak Británie nesou samozřejmě část odpovědnosti za uvedení a posléze udržování rodiny Saudů na královském trůně. Nebýt této skutečnosti spolu s největšími světovými zásobami ropy, tak tito lidé, nyní nazývaní Saudská královská rodina, by nebyli o nic známější než kterákoliv jiná rodina pastevců v této oblasti.

Po celá desetiletí je Saudská královská rodina zdrojem potíží pro civilizovaný svět. Jejich náboženství extrémního wahhabistického islámu není pouze (navzdory tvrdé "konkurenci") jednou z nejhorších interpretací islámské víry. Je také základem náboženského a soudního systému, který s úspěchem sponzorují po celém světě, spolu s ním spojenými násilnostmi, jen aby udrželi klid doma.

Tato násilnická a zpátečnická wahhabistická věrouka je přednášena všude od mešit v severní Africe až po školy v Evropě. Před 10 lety se přišlo na to, že na škole krále Fahada v západním Londýně (sponzorované Saudy) byly používány učebnice vydané saudskoarabským ministerstvem školství, které učily mladé studenty, že křesťané a Židé jsou lidoopi a opice. Přestože takováto učení pronikla do našich zemí, byla tolerována západními lídry. Jedním z důvodů k této toleranci, alespoň v posledních letech, mohla být obava, že kterýkoliv režim, který by následoval po pádu vlády rodiny Saudů, by mohl být ještě horší. Další asi pravděpodobnější důvod byla touha přiživit se na bohatství tohoto pouštního království. A tak přesto, že Saudská Arábie, jak sama praktikuje, tak exportuje směr islámu nerozlišitelného od směru praktikovaného Islámským státem, spojenectví pokračovalo. Až dosud.

V březnu tohoto roku švédská ministryně zahraničí Margot Wallstromová odsoudila saudskoarabskou represi padesáti procent její populace – žen. Také protestovala proti odsouzení bloggera Raifa Badawi k tisíci ranám bičem za zločin sepsání neagresivního internetového článku požadujícího trochu více svobody slova. Tento rozsudek byl, slovy paní Wallstrom-ové, středověký a krutý pokus umlčet moderní způsob vyjadřování.

Saudská propaganda obratem napadla švédskou ministryni pro "nepřijatelné vměšování se do vnitřních záležitostí Saudské Arábie" . Saudská propaganda v poslední době musela vydat takových prohlášení mnoho, hlavně díky kauze Ali Mohammeda Al Nirra, jehož případ se stal objektem celosvětové pozornosti – v 17 letech byl odsouzen ke stětí a ukřižování. Odpor mezinárodní veřejnosti, který tento neslýchaný rozsudek vyvolal, znamená nejenže to rodina Saudů (v době internetových medií) přehnala, ale že už došla na konec cesty.

Minulý týden dva saudskoarabští lidskoprávní aktivisté (Abdelarahman Al-Hamid a Abdelaziz Al-Sinedi) byli odsouzeni krom jiného za ilegální založení lidskoprávní organizace, za pochyby o důvěryhodnosti a objektivitě soudnictví, za vměšování se do záležitostí saudskoarabského výboru pro lidská práva (lze si lehce představit, co tato organizace asi představuje) a pojmenování Saudské Arábie policejním státem.

Tyto případy byly konečně zaregistrovány náležitým způsobem mainstreamovými medii. Nyní máme britský případ, který přilákal mezinárodní pozornost. Karl Andree, 74letý dědeček a britský občan, je vězněn již rok v Saudské Arábii, má obdržet 350 ran bičem poté, co byl shledán vinným z neodpustitelného zločinu, když byl přistižen s doma vyráběným vínem.

Jak napsala jeho rodina v Británii ve svém odvolání k ministerskému předsedovi Davidu Cameronovi, je velmi pravděpodobné, že vykonání tohoto rozsudku pana Andreeho, který je oslaben rakovinou, zahubí.

Je důležité, že podobné rozsudky, ač barbarské přesto v Saudské Arábii obvyklé, konečně vyvolaly pozornost. Spojené Království nedávno zrušilo chystanou smlouvu se Saudskou Arábií v hodnotě 5,9 anglických liber (U$9,1milionů), podle které mělo Spojené Království vycvičit saudskoarabské vězeňské dozorce. Tento případ vyvolal diskusi ve vládě, během níž nový britský ministr spravedlnosti Michael Gove údajně trval na tom, že Spojené Království nemůže podobnou smlouvu se Saudskou Arábií uzavřít. Jako důvod údajně uvedl tyto dva případy: Rozsudek nad panem Andree a nad Alim Mohammedem Al-Nimrem.

Ministr zahraničí prý s panem Gove nesouhlasil a popsal jeho názory jako "naivní". Ale ministr spravedlnosti naprosto správně tento spor vyhrál. Michael Gove není ten, kdo je naivní. Naivní západní lídři jsou ti, kdo očekávají, že jejich země budou i nadále pokračovat v obvyklém jednání s režimy, které odsuzují naše občany (nebo kohokoliv jiného) k bičování a které stínají a odsuzují k ukřižování politické disidenty.

Dny utajené saudskoarabské krutosti dávno skončily. O dříve běžném týrání a krutostech se nyní mluví nejen na blozích, ale už i v novinách, a hlavně v kabinetech ministrů a vlád se vzrůstající frekvencí. Naivní jsou ti politici, kteří si stále myslí, že západní veřejnost neví o nerespektování lidských práv v Saudské Arábii nebo ti, kteří věří, že my, kteří o tom víme, se s tím smíříme. Jestli tomu tedy tak kdy vůbec bylo, tak tento čas již vypršel.

Douglas Murray je britský autor, komentátor a analytik v oblasti veřejných záležitostí, sídlí v Londýně v Anglii. Jeho nejnovější kniha, mezinárodní best-seller, je "Zvláštní smrt Evropy: imigrace, identita, islám".

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu