EpShark

napsal Uzay Bulut
20. dubna 2018

Překlad původního textu: Turkey Targeting Greece - Again
Překlad: Josef Janeček

Turecko obtěžuje Řecko stále. Zcela nedávno, 17. dubna dva turecké stíhací letouny obtěžovaly helikoptéru s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a náčelníkem generálního štábu řeckých ozbrojených sil Evangelosem Apostolakisem při přeletu z ostrovu Ro na Rhodos.

Po nezákonném zabrání a okupaci severního Kypru v roce 1974 a po obsazení syrského města Afrín v březnu tohoto roku - s prakticky nulovou reakcí okolního světa - se Turecko očividně cítí na koni a je, zdá se, dychtivé pokračovat zabráním řeckých ostrovů bohatých na ropu a plyn.

Jiná provokace turecké vlády se uskutečnila nedávno, když tři řečtí mladíci vzdali hold mrtvému pilotovi vztyčením pěti vlajek na několika ostrůvcích v Egejském moři.

Podle tureckých sdělovacích prostředků Turecko nejprve naléhalo na Řecko, aby vlajky odstranilo , a když se svojí žádostí neuspělo, tak uskutečnilo noční vojenskou operaci proti malému ostrůvku Mikros Anthropofagos: zvláštní jednotky (SAT) tureckého námořnictva vlajky údajně odstranily 15. dubna.

"Nedělejte nebezpečné kroky," varoval Řecko turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu: "Naši vojáci by mohli zasáhnout."

Mnoho tureckých sdělovacích prostředků hrdě popisovalo tuto operaci, jako kdyby Turecko dobylo nové sféry. Řecká média však uvedla , že podle svědků z této oblasti je všech pět vlajek zřejmě stále na svém místě.

Ostrovy v Egejském moři, které Turecko stále hrozí napadnout, legálně a historicky patří Řecku.

Od té doby, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navštívil v prosinci minulého roku Řecko, turecké sdělovací prostředky vystupňovaly protiřeckou válečnickou propagandu, zaměřenou na "řeckou okupaci ostrovů". Některé noviny prohlašovaly , že "Řecko se stalo útočištěm teroristů nepřátelských Turecku." Další noviny psaly , že "Řecko plánuje napadnout Turecko." Někteří komentátoři tvrdí , že "Turecko může bojovat proti Řecku v Egejském moři", zatímco jiní obviňují řecké konzulární úředníky v Istanbulu, ze snahy obnovit Řeckou byzantskou říši prostřednictvím výstavy na řeckém konzulátu, pořádané v Istanbulu od prosince 2017 do ledna 2018.

Proč je tak mnoho Turků posedlých Řeckem?

V roce 1923, po velkém útoku proti anatolským Řekům - tedy po genocidě v letech 1913-1923 - vznikla Turecká republika. Od té doby se zdá, že expanzivní cíle Turecka jsou inspirovány historickou agresí, nenávistí vůči Řekům, neootomanismem a islámskou tradicí dobývání, tedy džihádem.

Od poloviny 15. století až do vyhlášení první Helénské republiky v roce 1822 byly hranice moderního Řecka obsazeny Osmanskou říší. Erdoganovým cílem bylo a je oživení Říše nebo alespoň co největší rozšíření tureckého území:

"Jsou fyzické hranice a jsou hranice v našich srdcích," prohlásil. "Někteří lidé se nás ptají: 'Proč se tak zajímáte o Irák, Sýrii, Gruzii, Krym, Karabach, Ázerbájdžán, Balkán a severní Afriku?'... Žádná z těchto zemí není pro nás cizí. Je možné oddělit Rize [v Turecku] od Batumi [v Gruzii]? Jak můžeme Edirne [v Turecku] oddělovat od Soluně [v Řecku]? Jak si můžeme myslet, že Gaziantep [v Turecku] nemá nic společného s Aleppem [v Sýrii], Mardin [v Turecku] s Al-Hasakah [v Sýrii], nebo Siirt [v Turecku] s Mosulem [v Iráku]?"

"Od Thrákie po východní Evropu, na každém kroku, který uděláte, uvidíte stopy našich předků... Museli bychom zapřít naše pravé já, kdybychom si mysleli, že lidé z Gazy a Sibiře, s nimiž hovoříme stejným jazykem a sdílíme stejnou kulturu, k nám nepatří. Projevovat zájem o Irák, Sýrii, Libyi, Krym, Karabach, Bosnu a další bratrské země je nejen povinností, ale i právem Turecka. Turecko není jen pouhé Turecko. Den, kdy se přestaneme o tyto země zajímat, bude dnem, kdy se vzdáme naší svobody a budoucnosti."

Erdogan se také odkazoval na Misak-ı Milli ( "Národní pakt"), soubor rozhodnutí přijatých osmanským parlamentem v roce 1920 o hranicích budoucího tureckého státu, který měl být založen v rámci osmanského Turecka. Národní pakt se obracel na Turky a vyzýval k teritoriální expanzi Turecka.

Turecké noviny Hürriyet napsaly :

"Někteří historici říkají, že podle Národního paktu zahrnují turecké hranice - kromě současných hranic Turecka, také Kypr, Aleppo [v Sýrii], Mosul, Erbíl, Kirkúk [v Iráku], Batumi [v Gruzii], Soluň [v Řecku], Kardžali, Varnu [v Bulharsku] a ostrovy v Egejském moři."

18. dubna turecké ministerstvo zahraničí tvrdilo , že "Kardakské ostrůvky [řecké ostrovy Imia], jejich teritoriální vody a vzdušný prostor nad nimi patří výlučně pod tureckou svrchovanost".

Hlavní politické strany v Turecku jsou jednotné ve své touze napadnout ostrovy v Egejském moři - to, na čem se nejsou schopny dohodnout, je otázka, kdo první dovolil Řecku získat suverenitu nad těmito ostrovy. Hlavní opoziční strana CHP (Republikánská lidová strana) obvinila vládnoucí AKP (Stranu spravedlnosti a rozvoje), že "dovolila Řekům turecké ostrovy obsadit". AKP zase obviňuje CHP, zakládající stranu Turecka, že "umožnila Řekům převzít ostrovy na základě smlouvy z Lausanne z roku 1923".

Turecké hledání dalších ekonomických příjmů z cestovního ruchu, ale především příjmy z nově nalezeného ropného a plynárenského potenciálu Egejského moře, zřejmě zintenzivní obnovený zájem Turecka o Řecko.

V roce 2011, poté co Řecko čelilo hospodářské krizi, znovu zahájilo vlastní průzkum ložisek zemního plynu a ropy. Agentura Reuters informovala , že francouzská společnost Total a italská společnosti Edison s Řeckem v loňském roce podepsaly smlouvu o těžbě ropy a zemního plynu.

I když by Řecko asi bylo ochotné spolupracovat s Tureckem v hospodářských záležitostech, zdá se, že Turecko má "jiné představy".

Potřeby Turecka jsou ve skutečnosti zajištěny jeho spojenectvím s USA. Turečtí vedoucí představitelé obvykle dostanou od Západu vše, co žádají, ale zdá se, že se nyní rozhodli spolčit s Íránem a Ruskem, možná ve snaze ještě více Západ vydírat.

Řecko je mezitím ohrožováno tureckými politiky v Turecké státní televizi. Yiğit Bulut, hlavní poradce Erdogana, nedávno prohlásil , že chce pomstít krev svého dědečka, o kterém tvrdil, že ho zabili Řekové:

"Anatolie [Turecko] bude pochodovat přes celé Řecko a nikdo tomu nezabrání. Řecko by si mělo uvědomit své možnosti. Pokud bude věřit [francouzskému prezidentovi] Macronovi, Anglii, USA, Německu a Angele Merkelové a znovu se pokusí zaútočit a zabrat tyto končiny, jak tomu bylo před 100 lety, tak tyto jeho pokusy skončí špatně."

Čas zastavit Turecko právě nastal.

Uzay Bulut je turecká novinářka narozená a vychovaná v Turecku. V současné době žije ve Washingtonu.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu