EpShark

https://www.gatestoneinstitute.org/12373/arab-culture-literature

Na Západě byly některé knihy a filmové dokumenty zakázány. Ve Francii nedávno skupina intelektuálů zveřejnila manifest, v němž žádá islámský svět, aby odstranil antisemitské verše z Koránu. Tato iniciativa následovala po vraždě 85leté ženy, co přežila holocaustu Mireille Knoll ové. Turecká rada pro vysoké školství reagovala moratoriem na zavedení dalších oddělení francouzských studií v Turecku. Celá léta pod vládou Recepa Tayyipa Erdogana se turecká kultura uzavírá sama do sebe. "Jít do tureckého knihkupectví je jako chodit do psychiatrického oddělení," říká britský novinář Gareth Jenkins v deníku The New Yorker. Turecko odsoudilo novináře a spisovatele vězením a předvedlo před soud vydavatele zahraničních románů , jako slavného překladatele Necmiye Alpay e. Problém však není jen turecký, ale jak to říkal autor Robert R. Reilly, " uzavírání muslimské mysli ".

Nová zpráva pro Atlantickou radu, kterou napsal Hossam Abouzahr, zakladatel Living Arabic project, podrobně popisuje dramatickou kulturní změnu v arabském světě:

"Arabský svět nyní vydává pouze 15 000 až 18 000 knih ročně, stejně jako Penguin Random House vydává sám o sobě. Egypt byl kdysi největším producentem knih o počtu mezi 7 000 a 9 000 ročně. Navzdory tomu, že množství vydaných knih bylo na vzestupu, ale pak došlo k poklesu o propastných 70 procent po revoluci v roce 2011 a od roku 2016 vykazuje pouze slabé známky oživení. Řecko překládá pětkrát tolik knih do řečtiny jako všech 22 arabských národů dohromady".

Podle zprávy z frankfurtského veletrhu knih "arabský svět, jehož populace představovala 362 milionů lidí v roce 2012, produkoval přibližně stejný počet knih, které vyprodukovali země jako Rumunsko (s populací 21,3 milionu v roce 2012) a Ukrajina (45,6 milionu obyvatel) v roce 2012". Další zpráva centra RAND také uvádí, že "počet veřejných knihoven v Egyptě je asi desetina toho, co má Německo se srovnatelnou populaci" . The Economist poznamenal, že arabský vydavatelský průmysl je "v problémech".

Mnoho skvělých spisovatelů v islámu jsou nyní cizinci ve své domovině. Salman Rushdie, který se stal terčem fatwy , se stal " zmizelým ". Ve věku 82 let byl Naguib Mahfouz , jediný egyptský laureát Nobelovy ceny za literaturu, byl ubodán k smrti radikálním islamistou. Syrský básník Adonis se musel uprchnout do Paříže. Nejslavnější alžírští spisovatelé, jako Kamel Daoud a Boualem Sansal , jsou považováni za vyvrhele a jsou v ohrožení. Orhan Pamuk , největší turecký spisovatel, byl také pronásledován. Libanonský laureát Nobelovy ceny Amin Maalouf žije ve Francii. A mnoho spisovatelů v Bangladéši bylo zavražděno. Írán zažívá zničující " únik mozků " na Západ. A obrazy spalování knih se staly v muslimském světě smutně populární, od historických knih spálených v Káhirském institutu k ničení ISIS v knihovně v Mosulu .

Bohužel islámské kulturní změny - jak dokládá nedostatek knih a překladů - mohou mít vážné důsledky pro radikalizaci nových generací. Neexistují žádné záruky, že zvídavost, uvědomování si vlastních chyb a svoboda projevu vytvoří liberálnější společnost. Ale uzavírání se a cenzura, na Středním východě, v Evropě nebo kdekoli jinde ji s největší jistotou taky nevytvoří.

Existuje arabské pořekadlo : "Knihy jsou psány v Káhiře, vytištěny v Bejrútu a čtené v Bagdádu" . Bude stejná kulturní malátnost přijata Západem?

Giulio Meotti, kulturní redaktor Il Foglio, je italský novinář a autor.