EpShark

Tzv. systémové banky mají podle Financial Stability Board největší vliv na globální bankovní systém. Bankovní systém je dnes přímo hydraulicky provázaný. Pokud se stane něco systémové bance, může na to doplatit celý bankovní systém a s ním i jeho klienti, tj. lidé z celého světa.

Lidé nemají banky příliš v lásce. Neuvědomují si však často, jak důležité a významné funkce bankovní a finanční systémy plní. Cílem našeho výzkumu není znevažovat současný bankovní systém. Nepatříme mezi insitní ekonomy, či různé sociálně-síťové „kinder-ekonomy“, kteří v každé jediné bance vidí ztělesnění zla. Uvědomujeme si plusy i mínusy dnešního finančního systému, vliv centrálních bank, či politických rozhodnutí.

Žádný z uvedených vlivů však nesnižuje význam tohoto sektoru pro každodenní život lidí. Činnost, kterou banky realizují, je z ekonomického hlediska základem jakékoliv prosperity. Forma této činnosti se samozřejmě může do budoucna vyvíjet. Avšak její samotná podstata zůstává. Pokud se mluví o tom, že kolo bylo jedním z nejužitečnějších vynálezů lidstva, tak máme za to, že peníze a bankovní systém jsou tisíckrát důležitějším vynálezem. Bankám a bankovnímu systému je nezbytné věnovat pozornost. Jejich ekonomické zdraví se týká ekonomického zdraví každého z nás.

Netajíme se tím, že jsme se při hodnocení bank zaměřili primárně na to, jak moc silné nebo slabé jsou systémové banky v případě krizové události. Myslíme si, že je důležité ukázat jak se jeden z významných ukazatelů banky — její vlastní kapitál na celkových aktivech — vyvíjel od roku 2008, od propuknutí krize až dodnes. Stejně chceme upozornit na různé názory na to, co znamená přiměřeně kapitalizovaná banka. Tyto názory jsou rozdílné nejen mezi FED — americkou centrální bankou a ECB — Evropskou centrální bankou, ale i mezi tím, co si myslí určitá skupina finančních teoretiků.

Regulační orgány a centrální bankéři nás dnes uklidňují, že krize z roku 2008 je zažehnána. Hlavní ekonomická nervová zakončení systému — systémové bankovní domy — musí dnes naplňovat určitá regulační kritéria, aby byly připraveny na potenciální další krizovou událost.

Jak jsou však na tom z hlediska vlastní kapitalizace nejvýznamnější bankovní domy světa? Které systémové banky jsou dnes připraveny na krizové události lépe a které hůře? Pokud by nastala krizová událost, kam se nasměruje pozornost investorů z hlediska jejich obav a naopak z hlediska jejich racionality?

Pro účely hodnocení jsme proto zvolili hodnocení na základě vlastního kapitálu vůči aktivům banky. Vlastní kapitál jsme upravili v kontextu potenciálního regulátorem poskytnutého nadhodnocení kapitálu (Basel III), jakož i v kontextu price-to-book ratio, což je hodnocení banky trhem.

Výsledky nepotěší hlavně evropské bankovní domy. Za kriticky podkapitalizované lze považovat až pět bank v pořadí od nejméně kapitalizované a to: Unicredit Group, Groupe Crédit Agricole, Deutsche Bank, Société Générale a Barclays.

Naopak některé americké banky jako jsou Wells Fargo, State Street a např. blogosférou nenáviděný JP Morgan jsou naopak banky s nejvyšší kapitalizací ze systémových bank. Na grafu je vidět i hranici kapitalizace ve výši 15 %, kterou doporučuje odborná veřejnost.

Pro zajímavost jsme stejně hodnotili některé slovenské banky. Jedná se však pouze o doplňkovou informaci vzhledem k tomu, že naše banky tvoří jen zanedbatelnou část globálního finančního sektoru.

Jak používat policy paper?

První část práce se zaměřuje na popis současného fiat systému. Mluví o odlišnostech tohoto systému proti systému frakčních bank. Stejně pojednává o největším problému fiat systému — dluhu a jeho produktivitě. A právě na základě stanovených argumentů jsme se zaměřili na posouzení bank z hlediska jejich vlastního kapitálu. Vlastní kapitál banky totiž napovídá o tom, jak silná a stabilní je banka v případě, že v rámci finančního systému nastane panika a nedůvěra. Panika a nedůvěra nenastává v případě ztráty víry v současný fiat systém, ale při ztrátě důvěry ve splácení dluhu, na kterém je fiat systém založený. To znamená při ztrátě smysluplnosti ekonomických projektů, které jsou dluhem financovány.

Vlastní kapitál banky v celkových aktivech banky ukazuje nakolik je banka schopna absorbovat potenciální ztráty, které mohou nastat v případě kolapsu dluhu. Zdá se to být jednoduchý úkol. Není. A to vzhledem k postupu, jak definujeme vlastní kapitál banky, jak ho ohodnotíme a jako stanovíme hranici určující, která banka je kapitalizovaná a která není.

Více se už dočtete v naší práci [PDF].

V případě jakýchkoliv komentářů nebo jakéhokoliv zájmu o rozhovor, mediální výstup, či komentář prosím kontaktujte: Matouš Pošvanc, ředitel Nadace F. A. Hayeka; matus.posvanc@gmail.com nebo 0421 905 962 667

Uvádí pan Pošvanc na serveru hayek.sk

Článek vyšel na svobodny-svet.cz