EpShark

Les Reinhardswald leží v severním Hesensku. Je to značný kus porostu, nějakých 200 kilometrů čtverečních, nedaleko staroslavného univerzitního města Göttingen. Také les sám je staroslavný, zmiňovaný už v dobách císaře Jindřicha II., tj. někdy před tisíci lety. Říká se mu Märchenland , neboli Pohádková země, protože právě zde sbírali bratři Grimmové místní legendy, aby je vtělili do světově známých pohádek. Nejslavnější je asi Šípková Růženka, Dornröschen.

Výhled na Reinhardswald

Kulturní a přírodní dědictví Německa, co s ním tak dělat? Chodit po špičkách a tiše pozorovat krajinu? Ano, normální člověk by se takového hvozdu ani nedotkl.

Asi proto zde ministryně pro životní prostředí státu Hesensko, Priska Hinz, plánuje výstavbu dvaceti větrných elektráren . Paní Priska Hinz reprezentuje v zemské vládě Stranu Zelených.

Les bude výstavbou poškozen. Ke stavbě jednoho větrníku je potřeba vykácet zhruba hektar porostu, zejména kvůli obslužným silnicím. Jelikož půda je měkká, bude navíc potřeba základy věží opravdu důkladně vybetonovat. U podobného projektu v nedalekém lese Kaufunger Wald se na základy každé turbíny spotřebovalo 1000 kubíků betonu. (Píše se tamtéž v článku na Die Welt.)

(Článek je za paywallem, ale jeho část je převyprávěna zde.)

Ochránci životního prostředí protestují. Stavba bude v provozu zabíjet ptáky i netopýry, kteří mají v lese jedno z posledních útočišť v okolí; ke svému životu totiž potřebují staré stromy. Ptáky zabíjejí vrtule přímo, nárazem. Netopýrům zase trhá podtlak, vznikající kolem točící se vrtule, plíce na kusy.

To však paní Hinzové nevadí. Její zdůvodnění zní takto: „Větrná energie je důležitá pro ochranu světového klimatu a nezbytná pro zvládnutí procesu energetické změny (Energiewende, míněn přechod na obnovitelné zdroje). Pokud nedokážeme zavést obnovitelné zdroje a nezkrotíme tak klimatické změny, stejně časem nebudeme mít žádné lesy.“ ( zdroj ve formátu PDF ). Celkově má být podle plánů černo-zelené vlády v Hesensku věnováno až 2 % celé plochy státu výrobě větrné energie. Jelikož mimo vrcholy kopců fouká v Hesensku jen málo, koncentruje se výstavba větrníků do lesních porostů pokrývajících zdejší pahorkatiny.

Přes občanské protesty byly námitky smeteny se stolu. Ještě před pár týdny to vypadalo aspoň na redukci počtu vrtulí ze dvaceti na deset. Podle zprávy ve Weltu však plány nakonec umožňují stavět až dvacet větrných elektráren, tj. jako předtím.

Představte si, že jsem tak stár, že si pamatuji, jak na počátku zeleného hnutí šlo o to, neumožnit výstavbu průmyslových zařízení v chráněných oblastech přírody.

V Hesensku budou zemské volby 28. října 2018. Možná by si některá opoziční strana mohla dát za volební slogan „Nevol Zelené, zachráníš les.“

Moje soukromá domněnka : nejde jen o větrnou energii, ale také o symboliku. Vrtule jsou vidět na desítky kilometrů daleko a jsou tak hmatatelným symbolem politické síly idejí, které je vztyčily: tady to patří nám, Zeleným. My jsme to prosadili, my jsme na to vymohli peníze.

Asi podobně, jako hrady na skalách nad řekou symbolizují moc krále který je postavil; věže katedrál zase moc a bohatství církve; a štíhlé minarety – moc islámu.

No vida, nové jméno pro větrníky: zelené minarety. Líbí?

Hudební epilog

Saruman by se v tom poznal. Čert vezmi nějaký Fangorn, když jde o budoucnost světa. Nepřestává mě překvapovat, jak dobře to Tolkien vystihl už někdy v roce 1940.

Marián Kechlibar

Převzato z webu www.kechlibar.net