EpShark

Začátkem tohoto roku jsem vysvětlil, proč severské národy nejsou socialistické. Nebo abych byl přesnější, napsal jsem, že pokud jsou opravdu socialistické, tak to jsou socialistické i Spojené státy.

A zde jsou mé důkazy o tom, že Spojené státy v porovnání s Finskem, Norskem, Švédskem a Dánskem mají téměř identickou míru ekonomické svobody. Zde je graf Fraserova institutu - Ekonomická svoboda světa .

To samozřejmě neznamená, že tyhle státy provozují stejné hospodářské politiky. Poukázal jsem na to, že Spojené státy mají lepší (méně špatné) skóre v oblasti fiskální politiky, ale také jsem zdůraznil, že severské národy jsou více zaměřené na svobodný volný trh než Amerika při pohledu na jiné proměnné (zejména právní stát ).

Čistým výsledkem je však to, že skončíme s téměř identickými výsledky pro USA a severské státy.

Znovu poukazuji na tato starší data, protože v časopise The Week je sloupeček, který oslavuje Norsko jako příklad "demokratického socialismu".

Velkolepé vítězství Alexandrie Ocasio-Cortez v nedávných volbách v New Yorku poslalo téma demokratického socialismu na vrchol americké politické diskuse. ... máme zemi, která se velmi blíží demokratickému socialistickému ideálu. Je to místo, které je ... mnohem úspěšnější než Spojené státy na prakticky každé sociální metrice, kterou lze jmenovat. Mluvím o Norsku. ... Norští pracující jsou silně chráněni, 70 procent pracovníků má smlouvu uzavřenou na základě odborových smluv a více než třetina je přímo zaměstnána vládou. Norský stát provozuje gigantický investiční fond a jeho finanční majetek dosahuje 331 procent HDP ... Mezitím jeho státem vlastněné podniky představují 87 procent HDP. Z celého domácího bohatství v Norsku vlastní vláda 59 procent a také vlastní plné tři čtvrtiny nedomácího bohatství.

Nevím, zda jsou tyto konkrétní statistiky pravdivé, ale určitě souhlasím s tvrzením, že Norsko má velký veřejný sektor.

Ale tady je pár pasáží, které jsou opravdu úsměvné.

Norsko je nepochybně více socialistické než Venezuela ... Je vlastně mnohem více socialistické, než údajně komunistická Čína.

To je absurdně nepřesné tvrzení.

Zde jsou údaje o celkové ekonomické svobodě pro Norsko, Venezuelu a Čínu. Jak vidíte, Norsko je daleko více tržně orientované, než zbylé dvě země.

Jak tedy autor, Ryan Cooper, racionalizuje své fantastické tvrzení norského super-socialismu?

Pokud si přečtete jeho článek, obsahuje opravdu podivnou definici demokratického socialismu. Jednou z jeho proměnných je vládní vlastnictví, které by za normálních okolností představovalo celkem směrodatný ukazatel .

Ale je to umělé číslo, když se podíváme na Norsko, protože vláda vlastní veškerou Norskou ropu a také má velký suverénní fond, který je financován z příjmů z ropy.

Jinými slovy, Norsko má velké štěstí, protože veškerá ta ropa zvyšuje norský HDP. To dělá z Norska dost prosperující zemi. A rozhodně pomáhá částečně kompenzovat ekonomické škody způsobené nabobtnalým státem.

Ale je nesmyslné tvrdit, že Norsko bohaté na ropu je nějakým důkazem o úspěchu modelu demokratického socialismu. Je to, jako kdybychom se podívali na Kuvajt a řekli, že nejlepší ekonomický systém je dědičná absolutistická monarchie.

Autor článku v The Week přesto chce, aby lidé podporovali socialismus jednoduše kvůli příkladu Norska, jak dokládá toto závěrečné shrnutí.

... pokud jde o vybudování slušného místa pro život, Norsko úplně deklasuje Ameriku. Takže i když konzervativci ostře ignorovali nejzřetelnější a nejdůležitější důkazy ve svých špinavých pomluvách socialismu, Norové mohou poukázat na Spojené státy jako příklad toho, co se stane, když necháte kapitalismus řádit.

Ale je tu jeden menší problém. Jak můžete vidět z grafu , Norsko a Spojené státy mají téměř stejnou úroveň ekonomické svobody.

Takže pokud Amerika představuje "divoký kapitalismus", pak ho Norsko představuje taky. Nebo je-li v Norsku "socialismus", tak je i ve Spojených státech.

Nejdůležitější je, že Spojené státy i Norsko představují úspěšné národy podle globálních standardů. Oba státy jsou v celkové ekonomickém svobodě zařazeni mezi vrchních 20 procent .

Ale nejsou ani jako Hongkong ani jako Singapur , takže oba státy by se měli samozřejmě lépe držet receptu na větší prosperitu .

Daniel J. Mitchell

Z anglického originálu přeložil Mike

Zdroj: mises.org