EpShark

PETR PROKOPEC

Jednou z hlavních výhod elektromobilů měl být jejich levný provoz a údržba. Čím více takových aut je ovšem na silnicích, tím více začíná být patrné, že autoři takových výroků byli značně naivní. Už masivní ztráta hodnoty zcela nesrovnatelná se spalovacími auty dělá z pořízení elektromobilu ekonomickou sebevraždu, navíc přišlo prudké zdražení elektrické energie. Slibovaná levnější údržba se se realitou též nestává a levné nejsou ani jejich nenadálé opravy.

Právě na tento aspekt se dnes podíváme. Ze studie společnosti Mitchell International totiž vyplývá, že pojistná plnění spojená s opravami elektromobilů poškozených během dopravních nehod vzrostla ve druhém letošním čtvrtletí ve Spojených státech o 2,5 procenta a v Kanadě dokonce o 3,5 procenta. Průměrný účet ze servisů tak v první zmíněné americké zemi vystoupal na 5 753 USD (cca 129 tisíc Kč), ve druhé pak na 6 534 CAD (asi 109 tisíc Kč).

Majitelé spalovacích aut oproti tomu ovšem platili „jen“ 4 806 amerických (cca 108 tisíc Kč), respektive 4 958 kanadských dolarů (asi 83 tisíc Kč). Znamená to, že v USA je oprava elektromobilu dražší o 20 procent než u srovnatelně velkého vozu s převážně benzínovým pohonem, v Kanadě pak dokonce o 31 procent. Mild-hybridy jsou na tom díky minimální míře elektrifikace podobně jako čistě spalovací auta, u plug-in hybridů jsou však opravy dražší o 12,5 procenta.

Proč tomu tak je? Odpovědí jsou tři prostá slova: systémy vysokého napětí. Kvůli nim i drobný ťukanec může vyústit v opravdu za stovky tisíc korun, aniž by přitom byly jakkoli dotčené baterie. Jenže ty jsou součástí skeletu, a jakkoliv ten je mnohem tužší než u spalovacích aut, paket jako takový představuje obrovské riziko. A proto je třeba ho pečlivě zkontrolovat, stejně jako veškerou kabeláž, které je o poznání více než u spalovacích aut.

Suma sumárum tak mechanici stráví na elektromobilu daleko více pracovních hodin, což se logicky podílí na výši faktury. Stejně jako skutečnost, že majitel servisu musí danému vozu i po několik dní vyhradit jedno pracovní místo. Navíc jej musí vybavit speciální technikou, zaměstnanci pak musí dostat patřičné školení. Nic z toho není zdarma, vše se tak propisuje do výše oprav, jakkoliv kvůli stále větší složitosti servisy zdražily své služby i u spalováků.

To koneckonců jen potvrzuje míra totálních škod, kdy na vozy s benzinovým či dieselovým ústrojím připadá 9,45procentní podíl, zatímco u elektromobilů je to 9,16procentní. Nejčastěji pak u mechaniků končí Tesla Model 3 a Y, o překvapení se ale rozhodně nejedná. Tyto dva vozy totiž tvoří většinu severoamerického elektrického parku, a tak je pravděpodobnost, že budou účastníky dopravní nehody, vyšší než třeba u Fordu Mustang Mach-E.

Petr Prokopec

Článek vyšel na svobodny-svet.cz