Slovenské zprávy
Ve světle vládou schváleného státního rozpočtu na příští rok jsme se ohlédli za vysokým tempem zadlužování České republiky a nedávným varováním Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) před dalším vývojem.
Za posledních pět let, tj. mezi lety 2019 a 2023, vzrostl státní dluh České republiky téměř dvojnásobně z 1,64 bilionu korun na 3,11 bilionu, přičemž podíl dluhu na HDP vzrostl z 28,3 % na 42,3 %.
S růstem zadlužení se pojí také růst nákladů na jeho obsluhu, což jsou především peníze, které stát musí vynakládat navíc za emitování státních dluhopisů (pozn.: v přeneseném smyslu jde o úroky, které platíte, když si vezmete v bance půjčku nebo hypotéku).
„Nárůst dluhu byl doprovázen také zvýšením výdajů na obsluhu státního dluhu, které v roce 2023 dosáhly celkem 68,3 miliard korun,“ uvádí koncem března vydaná zpráva NKÚ s odkazem na meziroční růst dluhu o 216 miliard korun.
„Rychlost zadlužování České republiky byla v letech 2020 až 2023 druhá nejvyšší v Evropské unii,“ uvedl minulý měsíc Martin Smetana, ředitel Odboru systémové podpory kontrolní činnosti NKÚ.
Výhled do budoucna
Podle Smetany si Česká republika „zakládá na veliký problém“, protože s nárůstem dluhu rostou i náklady na jeho obsluhu.
Prezident NKÚ Miroslav Kala ve stejném videu jako Smetana uvedl, že „bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň k evropskému průměru“.
Zakládáme si na veliký problém… Do roku 2026 vzrostou podle předpovědi Ministerstva financí výdaje na obsluhu státního dluhu na 119 miliard korun.
Martin Smetana, ředitel Odboru systémové podpory kontrolní činnosti NKÚ
Ministerstvo financí navíc letos předpokládá schodek státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun, v následujícím roku 241 miliard a v letech 2026 a 2027 dalších 225 a 180 miliard.
K dosavadnímu státnímu dluhu, tj. k 3,1 bilionu korun k roku 2023, tak předpokládá Ministerstvo financí v materiálu schváleném 25. 9. 2024 vládou nárůst zadlužení do roku 2027 lehce nad čtyři biliony korun, což má činit podíl necelých 44 % z HDP.
Pokud jde o výdaje na obsluhu zadlužení, v následujících zmíněných letech se předpokládají v řádu 93–117 miliard ročně, a tedy na samotném schodku státního rozpočtu se budou podílet 37 až 65 procenty.
Největší podíl na obsluze státního dluhu plyne ze střednědobých a dlouhodobých domácích dluhopisů, resp. z jejich úroků. Jejich dosavadní vývoj byl následující:
