EpShark

V únoru 2024 šéf NATO Jens Stoltenberg připustil to, na co bývalý americký prezident Donald Trump upozorňuje už téměř deset let: Američtí spojenci neplatí za společnou obranu náležitou částku. Po čtyřech letech, kdy Trump vedl naše spojence v NATO k odpovědnosti při financování jejich podílu na kolektivní obraně NATO, americký prezident Joe Biden znovu dovolil řadě z nich přenést značné břemeno výdajů NATO na americké daňové poplatníky – to ohrožuje bezpečnost zemí NATO.

Pro aliance je charakteristické, že jsou obousměrné. Američané si stejně jako občané států sdružených v NATO uvědomují výhody společného členství.

Tato myšlenka byla ve skutečnosti důvodem založení Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1949. Po 2. světové válce se 12 států dohodlo a založily spolek na obranu před Sovětským svazem. Počet členů NATO se nyní po přijetí Švédska zvýšil na 32.

NATO se však dnes více podobá mezinárodnímu sociálnímu programu než vojenskému paktu, protože většina členských zemí neplní své obranné závazky a místo toho se spoléhá na štědrost Spojených států amerických.

Jak napsal prominentní novinář Amir Taheri: "Ostatní... se k USA chovají jako k 'pokojové službě', kterou si mohou přivolat stisknutím tlačítka..."

V roce 2014 souhlasily všechny členské země NATO s tím, že na výdaje na obranu budou každý rok poskytovat 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP). Toto minimum je zásadní pro zajištění vojenské připravenosti tváří v tvář rostoucím hrozbám ze strany nepřátelských zemí, jako jsou Čína, Rusko, Severní Korea a Írán.

O deset let později tento cíl nesplnilo 19 z 32 členských zemí NATO. 2% cíl navíc většinou splnily hlavně menší země s nižším HDP jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Řecko.

Z celkových výdajů NATO na obranu na Spojené státy americké připadá ohromující podíl 70 % – i když se společný HDP ostatních 31 členských zemí zhruba rovná HDP Spojených států amerických, tak Německo, po USA zdaleka nejbohatší člen NATO, vyčlenilo na svoji obranu pouze 1,57 % svého HDP. (Poznámka překladatele: Jedná se o údaj za rok 2020, ale 2% cíl Německo nesplnilo ani v letech 2021–2023.)

31 členských států NATO (bez USA) má celkem 620 milionů obyvatel, USA mají 333 milionů obyvatel. Jinými slovy, každý americký občan je nyní fakticky odpovědný za financování obrany dvou občanů jiné země NATO.

Situace v Evropě je dnes značně odlišná od situace při založení NATO, kdy mnoho států ještě čerpalo peníze na obnovu z Marshallova plánu. Dnes mají naši spojenci v NATO vysoce vyspělé ekonomiky a nesmírně schopné občany. Američtí daňoví poplatníci by neměli být nuceni dotovat jejich národní obranu.

Má-li NATO fungovat jako účinný odstrašující prostředek proti vojenské agresi ze strany Ruska a dalších protivníků, tak musí všechny členské státy NATO investovat do své vlastní obrany. Neschopnost evropských spojenců dostát své povinnosti žalostně oslabila jejich obranu a ohrožuje nejen je samotné, ale i Spojené státy. Evropské země jsou z vojenského hlediska žalostně nepřipraveny ke své obraně a ohrožují tak Spojené státy i samy sebe – hrozí totiž, že Evropa díky své slabosti zatáhne Ameriku do války.

Prezident Trump tuto hrozbu moudře rozpoznal, a zodpovědnost spojenců v NATO byla nejvyšší prioritou jeho zahraniční politiky. Pod jeho tlakem členské země NATO zvýšily výdaje na svoji obranu o 350 miliard dolarů.

Prezident Biden nedokázal v Trumpem nastoleném tempu pokračovat. Poté, co naši spojenci v NATO zvýšili své výdaje na obranu v roce 2020 o 4,6 %, tak do roku 2022 je zvýšili pouze o 2 %.

Když jsem byl velvyslancem USA v Nizozemsku, tak se mě tamní podnikatelé ptali, proč klade Trumpova administrativa takový důraz právě na 2 %. Říkali tehdy, že Nizozemci mají jiné priority, jako je zdravotnictví, infrastruktura a školství. Považovali tehdy vojenskou hrozbu pro Evropu za nepatrnou.

Copak je reálné, ptali se Nizozemci, že by se ruské tanky někdy objevily v západní Evropě? Takovou hrozbu považovali za nereálnou. Nemohli uvěřit tomu, že by Nizozemsku někdy něco hrozilo. Podle mě byli přesvědčeni, že Trump a Američané jsou nerozumní, vznětliví a ohledně bezpečnostní situace v Evropě úplně mimo.

Pravda vyšla najevo o pár let později. Ruský prezident Vladimir Putin je, zdá se, skutečně ochotný poslat své tanky do Evropy. Naši spojenci v NATO se Trumpovi v minulosti často pošklebovali za to, že požadoval, aby evropské země dělaly více pro svou obranu, historie ale bohužel dala za pravdu Trumpovi.

Spojené státy i svět potřebují takového amerického prezidenta, který je odhodlán zajistit, aby naši spojenci v NATO sdíleli břemeno odstrašování konfliktů a útoků na členy aliance.

Monumentální Nizozemský americký hřbitov a památník v nizozemském Margratenu (Netherlands American Cemetery and Memorial) je místem posledního odpočinku 8 288 padlých amerických vojáků a jsou zde také připomínána jména dalších 1 722 pohřešovaných amerických vojáků.

Nizozemci mají ke hřbitovu jedinečný vztah. Každý hrob od roku 1945 adoptovala jedna nizozemská rodina. Je to krásné uznání amerických obětí přinesených za jejich svobodu, ale také připomenutí strašlivých nákladů války a neschopnosti ji zabránit.

Trump ve svém prvním prezidentském období usiloval o to, aby všichni členové NATO sdíleli finanční zátěž společně, a pokud ho američtí voliči letos v listopadu zvolí do Bílého domu, tak na tom bude trvat znovu. Všichni američtí lídři také musí přijmout fakt, že pokud naši spojenci nebudou ochotni udělat více pro udržení světa v bezpečí, tak možná budeme muset přehodnotit naše vzájemné vztahy, a přestat pro ně být 'pokojovou službou'. Aliance jsou aliancemi pouze tehdy, když jsou náklady i přínosy sdíleny všemi členy. Zejména od bohatých evropských zemí je neplnění závazků vůči USA nejen neuctivé, ale jedná se také o nepřijatelné porušení smlouvy.

Peter Hoekstra byl za vlády Donalda Trumpa velvyslancem USA v Nizozemsku. 18 let zastupoval ve Sněmovně reprezentantů 2. volební obvod státu Michigan. Byl předsedou Zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů USA. Nyní je významným spolupracovníkem Gatestone Institute.