Dvě třetiny lidí by si elektromobil nekoupilo, ani kdyby náhodou nebyl dražší

30. 10. 2024

PETR MILER

Automobilky se nezřídka tváří, že elektrická auta jsou skvělá, akorát trochu dražší. Ale jakmile zlevní… Je to další falešná naděje. Každá sleva jistě pomůže a část kupců naláká, ale řeší to podstatné v momentě, kdy lidé tato auta po zkušenosti ve velkém opouští primárně z jiných důvodů?

Sen o hromadném přechodu sta procent lidí jen na elektrická auta v horizontu několika málo let je za současného stavu věcí jedním z největších a nejabsurdnějších bludů historie nejen automobilového světa. A je jedním slovem šokující, kolik lidí mu upřímně věří.

Že se věci tímto směrem nevyvíjejí, je ve stínu aktuálního vývoje jasné snad už každému soudnému člověku. Není to ale tak, že by alespoň před pár léty existovaly rozumné důvody myslet si, že to možné bude. Neexistovaly nikdy, s největšími experty v oboru tvrdíme tuhle věc skoro 10 let a za tu dobu se nezměnilo prakticky nic. V principu totožný stav byl pouze přepudrován velmi dílčími posuny v některých oblastech, ale podívejte se, co před 10 léty nabízela Tesla. A co nabízí dnes. Pokud v tom spatříte jakýkoli průlom na poli elementární techniky, pak jste se jednoznačně zamotali v labyrintu světa, nejste ale Všezvěd Všudybud, jste tu za Mámení i s jeho růžovými brýlemi.

Lidé, kteří dnes něco takového říkají, tím pouze omlouvají svou někdejší neschopnost podívat se na věc racionálně a definovat reálně možné. Fakt, že to nedokázali a že zejména v pozicích manažerů automobilových firem fatálně selhali a přivedli jimi řízené společnosti do slepých uliček, ze kterých vidí cestu jen v ještě větší sázce na mrtvého koně je zejména v konfrontaci s racionálně uvažujícími kolegy odsuzuje do role těch, kteří na stromu historie osedlali jednu z jeho slepých větví.

Jednou z věcí, kterou roky říkáme, je fakt, že elektrická auta neprovází jeden nebo dva konkrétní problémy, které stačí odstranit a budou najednou univerzálně akceptovatelným řešením. Není tomu tak. Těch problémů je celá řada, často spolu ani přímo nesouvisejí a je naprosto iluzorní domnívat se, že by se je mohlo podařit vyřešit během pár let v momentě, kdy mnohé z nich jsou neúspěšně řešeny déle než století. Aktuálně nejhloupěji zní očekávání, že už stačí „domanipulovat” (protože reálné snížení stále není na stole) cenu na úroveň spalovacích aut a ono to půjde. Nepůjde.

Svědčí o tom i výzkumu ankety prodejního portálu (zabývá se prodejem nových i ojetých aut podobně jako německé Mobile apod.) Marktplaats v mé druhé domovské zemi, v Nizozemsku. Detailně je rozebírá De Nationale Autoshow rádia BNR a mluvíte-li nizozemsky, doporučuji si ji poslechnout celou, má asi tři čtvrtě hodiny. A pokud ne, shrnu to nejdůležitější.

Marktplaats uspořádal průzkum mezi uživateli jeho portálu, jehož výsledky na jednu stranu konstatují, že vysoká vyšší pořizovací cena sice zůstává nejčastějším důvodem odmítání elektromobilů, jako první příčinu jej uvedlo 55 % respondentů. Jenže to zdaleka není jediný a ve výsledku ani blokující problém. I kdyby tedy cena elektrických aut přestala být překážkou, 64 procent lidí si takové auto stejně nekoupí.

Dominantními problémy jsou nadále aspekty kolem použitelnosti (dojezd, dobíjení…), dlouhodobých provozních nákladů (pokles hodnoty, následky ztráty umělých výhod…) a pochybnosti o tom, zda tato auta vůbec představují nějaký ekologický přínos. I když tedy 59 % respondentů uvádí, že životní styl beroucí ohledy na okolní prostředí je pro ně důležitý, přetrvává v nich pochybnost, zda jsou elektrická auta skutečně tak „udržitelná”, jak se říká.

Ve výsledku tedy nejenže 64 procent lidí elektromobil nechce bez ohledu na cenu, ale 48 procent respondentů ani neuvažuje o tom, že by si takové auto koupili během následujících pěti let. Marktplaats pak sice konstatuje, že ceny elektrických vozů zejména mezi ojetinami rychle klesají (za poslední rok ze 47 tisíc Eur v průměru na 37 tisíc Eur) a nával vozů ze skončených leasingů ceny dále sníží. Jenže očekávání lidí jsou ještě úplně jinde – elektromobily považují za natolik problematický koncept, že by největší část z nich (49 %) uvažovala o jejich koupi jedině v případě, kdy by stály mezi 10 a 20 tisíci Eury. Tomu jsme na hony vzdáleni.

Nakonec ale podobné průzkumy pro střízlivý pohled na věc ani nejsou třeba. Však už z dosavadních zjištění je zřejmé, jak moc lidí tato auta po zkušenosti opouští a z jakých důvodů. Konkrétně v Nizozemsku jde o skoro polovinu uživatelů, kteří svá auta dokonce ani přímo neplatí. Potíží je tu hlavně špatné, nekonkurenceschopné, ve srovnání se spalovacími auty zřetelně horší uživatelské řešení, které spousta lidí prostě nebude akceptovat bez ohledu na cokoli. Protože… Proč by měla?

Potenciální rozmach elektromobilů je zkrátka velmi komplexním problémem. Potíže těchto aut jsou sice dominantně spojeny s bateriemi (kapacita, dobíjení, hmotnost, životnost, cena, pokles hodnoty…), protože ale na jejich poli žádnou revoluci nelze očekávat, nelze předpokládat ani to, že by se byť tyto nedostatky podařilo všechny vyřešit v jakkoli dohledné budoucnosti. A i když se to jednou stát může, pořád tu budou další komplikace, mj. rozsáhlé potíže s distribucí elektřiny a nakonec i její výrobou, které jsou už nyní vlastní i právě Nizozemsku. A to navzdory rokům příprav v momentě, kdy tyto vozy tvoří na celé flotile pouhé jednotky procent.

Je to prostě utopie, blud, záležitost spojená s takovým množstvím uživatelských i technických problémů, že ani není možné pomýšlet na to, že by za 5, 6 nebo 11 let přestaly existovat. A to se bavíme o Nizozemsku, které je celé této věci nakloněné snad nejvíc z celé EU. Jak by stejný průzkum dopadl byť jen v Německu, natož pak u nás nebo v Rumunsku? Je to skutečně jen slepá víra v něco, co reálně nemůže nastat. Kdo před tím přestane zavírat oči, zvítězí, ostatní vytrestá dlouhodobá neoblomnost zejména ekonomické reality s tím spojená.