EpShark

Po smrti vůdce Hamásu Jahjá Sinvára se našly dokumenty potvrzující to, co již mnoho pozorovatelů vědělo: totiž, že Sinvár používal smrt civilistů – zejména žen a dětí – v Pásmu Gazy jako zbraň.

Chápal, že média budou smrt civilistů zdůrazňovat, budou připisovat veškerou vinu za jejich smrt Izraeli a budou zvyšovat tlak na izraelskou vládu, aby uspokojila nepřiměřené požadavky Hamásu. Deník Wall Street Journal po dlouhém vyšetřování napsal:

"Arabští zprostředkovatelé se snažili urychlit rozhovory o příměří... Sinvár ve svém poselství na své soudruhy v politickém vedení Hamásu mimo Pásmo Gazy naléhal, aby nedělali ústupky a místo toho prosazovali trvalé ukončení války. Vysoký počet civilních obětí by vytvořil celosvětový tlak na Izrael, řekl Sinvár."

Tuto "strategii mrtvého dítěte" používá Hamás již celá desetiletí. Vůdci Hamásu považují nadsazování počtu civilních obětí z řad Palestinců za nezbytné k vítězství, a to jak s ohledem na veřejné mínění, tak i s ohledem na soudy. Proto prohlašují mrtvé civilisty za mučedníky a povzbuzují civilisty k tomu, aby zůstávali na nebezpečných místech a kryli tak bojovníky Hamásu.

Možná je to poprvé ve vojenských dějinách, kdy vůdci přiznali, že ohrožují své vlastní lidi, aby zvýšili počty obětí (zde, zde, zde, zde a zde).

Bez podpory médií by ale tato strategie nebyla úspěšná. Tato strategie totiž vyžaduje, aby média informovala o počtech civilních obětí generovaných Hamásem nekriticky a bez zkoumání uváděných údajů.

Média tedy uvádějí přibližně 43 000 mrtvých Palestinců. Hamás by mohl velmi snadno rozlišovat mezi smrtí ozbrojených bojovníků a neozbrojených civilistů, ale odmítá to. Místo toho rozlišuje padlé dospělé muže, ženy a ty, které popisuje jako "děti". Hamás odmítá přiznat, že mnohé takzvané děti byly ve skutečnosti bojovníky. Hamás vykazuje každou oběť mladší 19 let jako dítě, bez ohledu na to, že se často jedná o teroristy ve věku 15, 16, 17 nebo 18 let, které Hamás naverboval a vycvičil k vraždění Izraelců. Totéž dělají s padlými ženami a snaží se vyvolat dojem, že teroristé jsou pouze muži.

Navíc Izraeli přičítají i oběti přátelské palby. Mnoho Palestinců totiž zabijí selhavší rakety odpálené Hamásem, Palestinským islámským džihádem a dalšími teroristickými skupinami, jejichž rakety mají vysokou poruchovost a mnoho z nich dopadne ještě v Pásmu Gazy.

Snaží se také vyvolat dojem, že všichni padlí nečlenové Hamásu jsou nevinní civilisté. Do masakrů, znásilňování a únosů 7. října 2023 bylo přitom přímo zapojeno mnoho "civilistů", kteří nebyli členy Hamásu. Mnoho civilistů zase nadšeně vítalo teroristy vracející se do Pásma Gazy s živými i mrtvými rukojmími. Další civilisté zase propůjčili své domovy k věznění rukojmích. Mnoho civilistů přispělo Hamásu finančně i jinými způsoby. A pak jsou tu civilisté dělající lidské štíty – někteří dobrovolně, jiní vynuceně – kteří zemřeli v důsledku záměrného ohrožení v souladu se Sinvárovou strategií maximalizace civilních obětí.

Ve skutečnosti tedy přesný počet zcela nevinných palestinských obětí nikdo nezná. Kdyby došlo k pečlivému rozčlenění obětí, tak by mě nepřekvapilo, kdyby byl počet zahynuvších zcela nevinných Palestinců – jejichž smrt lze rozumně připsat více Izraeli než Sinvárově strategii – nižší než 10 000. Ve srovnání s počtem civilních obětí padlých v jiných městských válkách vedených NATO a jinými demokratickými zeměmi by i dvojnásobné číslo bylo pozoruhodně nízké. Znamenalo by to přibližně jednoho zabitého civilistu na každého zabitého bojovníka. A znamenalo by to, že ve válce zahájené Hamásem, jehož bojovníci se schovávají za lidskými štíty, padlo přibližně jedno procento civilního obyvatelstva Pásma Gazy. Ve srovnatelných městských válkách byl podíl padlých civilistů vyšší.

Média se přitom chovají, jako by Izrael byl nejhorší v historii. Užiteční hlupáci v univerzitních kampusech spolu s bigotními představiteli mezinárodních organizací lživě obviňují Izrael z genocidy, navzdory úspěšné snaze Izraelských obranných sil (IDF) snížit při dosahování svých vojenských cílů počet civilních obětí na minimum.

Nastal čas pro věrohodné vyšetřování a vyhodnocení skutečného počtu zabitých nevinných Gazanů. Bez poctivého vyúčtování budou média dále hrát Sinvárovu hru na zvyšování palestinských obětí, aby zvýšila tlak na Izrael. Výsledkem implementace Sinvárovy strategie bude i po jeho smrti nadsazování počtu palestinských civilních obětí, pokračování války a démonizace Izraele. A právě k tomu Sinvár vyzval své následovníky. Nedovolme, aby posmrtně dosáhl svých vražedných cílů. Zabráníme tomu pouze šířením pravdivých informací, protože Sinvárova strategie spoléhá na lživé a selektivní mediální zpravodajství.

Nebezpečná spolupráce médií s teroristy nám bohužel o médiích vypovídá více než o válce, o níž mají média "informovat".

Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor knih War Against the Jews: How to End Hamas Barbarism a Get Trump: The Threat to Civil Liberties, Due Process, and Our Constitutional Rule of Law a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Alan Dershowitz má také vlastní videokanál "The Dershow".

Andrew Stein je americký politik a člen Demokratické strany. Působil v Městské radě New Yorku, mimo jiné i ve funkci jejího předsedy a byl také předsedou newyorské městské části Manhattan.