EpShark

JINDŘICH KULHAVÝ

Dnes probíhají v Německu předčasné parlamentní volby. Olaf Schulz urychlil jejich příchod a Elon Musk a Vance jim dali skvělý náboj. Americká administrativa doslova fandí tolik dosud pošpiňované protiimigrační a protiválečné AfD, což muselo způsobit v ostatních stranách držících se liberální ideologie zděšení. Proběhla mobilizace všech evropských hodnot, Merz za svou stranu CDU slíbil další zbrojení a možná i válčení, což by mu mohlo pomoci překonat ve škodlivosti i svou věčnou konkurentku Merkelovou.

V Německu možná vznikne obdoba naší Pětikoalice, k jejímuž spojení povede především snaha eliminovat právě pravicovou AfD. Ta i přes výraznou represi ze břehu dosavadních vládních stran a médií dokázala výrazně posilovat a je otázkou, zda li nedonutí zbylé subjekty použít k vítězství některé z podpásovek, které mají k dispozici. Pravdou je, že přístup Trumpa, Vanceho i Muska Němcům naznačil, co by pro ně bylo z pohledu USA lepší a čistě teoreticky mohla být tímto otevřena stavidla. Také už velké části Němců došlo, kam je dovádí jejich krajankou Leyenovou prosazovaný Green Deal, i když asi netuší, že svítí částečně jen díky tomu, že český premiér Fiala za cenu okrádání Čechů posílá do jejich žárovek velkou část naší produkce elektřiny.

Nechceme předvídat, jak volby v jinak konzervativním a zakonzervovaném Reichu dopadnou, to poznáme záhy, nicméně i tam je změn k horšímu tolik, že by to mohlo Němcům otevřít oči. Držme jim palce, rozhodují se mezi mírem a zbrojením, mezi čínskými auty a BMW, Mercedesy či VW a Audi, mezi Green Dealem a návratem rozumu. No a také mezi pokračováním vraždění na ulicích a odsunem vše Merkelovou pozvaných. Je vcelku jasné, komu přejeme úspěch. Vyhraje li AfD, může to být impulsem pro ostatní státy. Včetně nás. A když se to nestane, přeci jen jsou to Němci, bude důležité, kam až bude AfD schopno vyšplhat.

Mezitím u nás je do voleb ještě daleko a současná vládnoucí ekipa má jasno. Ještě více peněz do Ukrajiny, přidat plno nábojů a klidně si na to vše půjčit. A aby ukázali, jak mají velkou podporu, sejdou se na Staroměstském náměstí, k čemuž pomohla i agitka ze strany umělecké scény. Ta naše, podobně jako na Slovensku, tvrdě kolaboruje jak s Banderovci, tak i s bruselskou juntou. Ruku v ruce s liberalismem připomínající horší variantu komunismu (především v represi oponentů a ekonomickém analfabetismu) jdou umělci s politiky zodpovědnými za urychlené snižování životní úrovně, vzdělání a vnímání velké části národa. A ještě se nám ti naši komedianti snaží vměšovat do dění v zahraničí a vytvářet dojem, že Šalamoun byl proti nim úplný pitomec.

Fiala před volbami opět razantně otočil kormidlem. Najednou bojuje proti Green Dealu, popírá vlastní činy z doby, kdy jsme předsedali Evropské unii, lže na všechny strany. Není to poprvé a skutečně se snažíme pochopit ty, kteří by mu opět dali svůj hlas. Zrovna tak nějak zvažujeme, kolik hloupých a zapomětlivých Čechů dokáže preferovat STAN, když právě podpis jejich předsedy Dozimetra Rakušana nám zajišťuje příslušnost k migračnímu paktu. Zapomenout nesmíme ani na Petra Pavla fanaticky prosazujícího přijetí Eura v době, kdy většina odborníků hovoří o tom, že se dost možná blíží jeho konec. Přestože ho jeho uživatelské státy budou držet za každou cenu při životě. Naopak zpráva, že telefonní operátorka Pekarová Adamová končí, asi nikoho přemýšlivého nerozesmutnila. Přeci jenom její schopnosti ani zdaleka nedosahovaly jejího půvabu. A ani to zase nebyla taková bomba. Důvody odchodu jsou však smutné, radši bychom slyšeli sebemrskačské doznání, že na to nemá. Pak bychom to brali jako odchod se ctí.

Neděle tak bude jistě vcelku zajímavá, jen výsledky mohou být různé. Na Staromáku bude plno, přeci jenom Ukrajinců, zblblé mládeže, médii a komedianty zmanipulovaných a fanatických odpůrců Ruska je dohromady dost. Takže uslyšíme o obrovské podpoře pokračování války proti Putinovi (stejně to Vladimír dotáhne do takového konce, že všem Banderovcům sklapne, a to i kdyby s ním nebyl zajedno Trump, který ale je), zároveň se budou liberálové do vyhlášení výsledků německých voleb třást strachy. Mimochodem, už byly opakovány ty na rumunského prezidenta, nebo tam pořád hledají způsob, jak posledního vítěze eliminovat dříve, než jejich dalším zrušením?

Jindřich Kulhavý

Článek vyšel na svobodny-svet.cz