EpShark

Poskytování eurofondů pro soukromé společnosti v regionech Slovenska jen nepatrně splnilo svůj účel, kterým bylo zlepšení konkurenceschopnosti a zvýšení hospodářského růstu. Většina hodnocených projektů nezvýšila tržby a zisk firem, velká část firem dokonce po přijetí dotací snížila tržby, tvoří dluhy, některé se dokonce dostaly do konkurzu či restrukturalizace nebo zastavily výrobu. Nepomohlo to ani slabě rozvinutým regionům, které nadále zaostávají, i když do nich směřovalo nejvíce prostředků.

Podnikatelská aliance Slovenska analyzovala v rámci své studie „ Eurofondy v regionech — jaké ovoce přinesly bruselské peníze? “ 32 náhodně vybraných společností, které získaly evropské prostředky zejména z Operačního programu Konkurence a hospodářský růst, ale i některých dalších. Studie ukázala, že velmi mnoho projektů bylo pouze průměrných, nijak zjevně tedy nepřispěly k prosperitě firem, ačkoliv se na ně utratilo velmi mnoho veřejných prostředků.

Více než třetina hodnocených společností, které takové prostředky dostaly, dokonce navzdory utracení peněz vykazuje horší nebo výrazně horší ekonomické výsledky. Pouze u 8 z 32 projektů studie PAS konstatovala, že se po přijetí eurofondů jejich výsledky výrazněji zlepšily. Přesto velká část z nich patří do skupiny projektů, kde se přínos projevil zatím jen málo, případně dotace představovala vysokou částku v poměru k jejich tržbám. Jako zjevně zdařilé lze označit pouze tři projekty z 32 hodnocených, uvádí výkonný ředitel PAS Peter Kremský.

Byrokracie, pomalost, zhoršuje se to

Podnikatelé v diskusi o využití eurofondů pro soukromé společnosti umožňují několik pozitivních i negativních konstatování, které vyplývají z jejich zkušeností s implementací a využíváním eurofondů v soukromých společnostech. Částečně jde o velmi vážné výhrady, které je třeba zohlednit při dalším plánování a využívání eurofondových dotací pro soukromé firmy:

· pomáhají získat firmám technologie, ke kterým by se jinak nedostaly, koupily by pouze jejich část, případně použité namísto nových

· křiví trh, mění přirozený růst a vývoj ekonomiky firem na nárazový, závislý na eurofondech

· získat eurofondy je velmi náročné, pokud je však firma nedostane, často ztrácí konkurenceschopnost, protože její konkurenti eurofondy mají a získají tím technologický a cenový náskok

· zvyšují ceny technologií, protože jejich dodavatelé si musí do nich započítat účast ve veřejných zakázkách, čekání na platby a podobně

· proces je extrémně byrokraticky náročný a zdlouhavý, přičemž náročnost se lety ještě zvyšuje

· nesmyslné podmínky, například zaměstnávání Romů, či mladých nezaměstnaných

· složitost psaní projektů zabraňuje jejich samostatné tvorbě firmami, vyžaduje to zadávání přes agentury, které proces prodražují a vytváří se tím i prostor pro korupci

· vše musí být extrémně přesně naplánováno do posledního šroubku, přesný počet hodin, přesná a limitovaná výška odměn pro lektory, přesné postupy, což otevírá prostor pro únik informací a kopírování technologických postupů, inovací a celých projektů

· hodnocení projektů je často neodborné, dobrým příkladem je, když projekt bezobslužné továrny hodnotil veterinář

· pracovníci kontrolních orgánů jsou často nastavení na sankce za každou cenu, přičemž žádají od firem odpovědnost i za to, co nemohou ovlivnit

· firmy, které dostaly eurofondy, někdy končí v konkurzu nebo restrukturalizaci, stroje se přesunou do jiných firem a veřejné prostředky se zneužívají, protože se to málo kontroluje a stát nedokáže uplatnit sankce

· bylo by lepší využít eurofondy na financování infrastruktury, která slouží všem podnikatelům, nikoliv pouze některým — například silnic, veřejné dopravy, vzdělávání, vývojových kapacit, průmyslových a logistických parků, energetiky, proexportních opatření a podobně

Celkové hodnocení přidělování projektů soukromým společnostem manažery není příliš pozitivní. Vyčítají jim, že křiví podnikatelské prostředí, ale také vytvářejí prostoru pro korupci, růst byrokracie a malý přínos pro tvorbu nových pracovních míst. Nové technologie obecně pracovní místa spíše nahrazují, než vytvářejí, protože v principu se namísto lidské manuální práce využívá vyšší automatizace. Ta může nepřímo vytvářet nová pracovní místa, přidělení dotací však potom nelze přímo vázat na vytvoření pracovních míst, protože to vede k tomu, že se vytvářejí pouze formálně.

Dalším negativem je způsob přidělování eurofondů, který je málo transparentní, málo flexibilní a zdlouhavý. Více firem, které eurofondy dostaly, dovedla zdlouhavost a náročnost eurofondového projektu do situace, že nakonec zkrachovaly a zcela zastavily výrobu, některé ji přemístily do jiné společnosti. O takových případech však zprávy ministerstev neinformují a ani nezveřejňují, jak je řeší, aby pomoc EU nebyla zneužívána.

Případ Kláštorná

Dobrým příkladem je společnost Kláštorná, která již před několika lety zastavila výrobu a informace o jejím dalším osudu chybí. S vedením firmy se nedaří spojit a technologie nakoupené z eurofondů se zjevně nevyužívají. Otázka je, zda kontrolní orgány vůbec mají nějaké nástroje a vizi, jak takové umrtvené investice oživit a využít na růst.

Podobných firem jsou desítky, přesto o tom ministerstva nezveřejňují žádné statistiky a nevyvozují hmatatelné důsledky. Stejně chybí vyhodnocení a vyčíslení celkového přínosu eurofondů v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a dalších ukazatelů na základě tvrdých dat, faktů, ukazatelů a analýz. Hodnocení zůstávají v oblasti přesvědčení, pocitů a nepodložených tvrzení.

Regiony to nerozjelo

Nejvýznamnější objem dotací z Operačního programu Konkurence a hospodářský růst čerpaly společnosti v Prešovském kraji, kde se zrealizovalo 374 projektů za celkem 204,6 mil. eur, na druhém místě byl Banskobystrický kraj s 188,7 mil. eur (308 projektů) a Žilinský kraj s 133,2 mil. eur (312 projektů). V případě prvních dvou jde o nejvíce ekonomicky zaostávající regiony Slovenska. Dalo by se tedy očekávat, že dotace jim pomohou ekonomicky se rozjet a dostihnout zbývající kraje.

Opak je však pravdou. Za posledních deset let se zaostávání Prešovského a Banskobystrického za ostatními kraji Slovenska ještě prohloubilo. Regionální rozdíly na Slovensku se dále prohlubují a ekonomický růst se soustřeďuje zejména do bohatších regionů na západě země. Vyplývá to z několika studií, například z porovnání ekonomického růstu regionů, které v roce 2014 zrealizovala UniCredit Bank.

Lze tedy konstatovat, že se nepodařilo splnit záměr „napomoci zvyšování konkurenceschopnosti podniků, výkonnosti ekonomiky a zvyšování zaměstnanosti“ s pomocí eurofondů v ekonomicky nejslabších regionech. Podle podnikatelů by se eurofondová pomoc firmám měla nasměrovat raději do investic, z nichž nebude těžit pouze jedna společnost, ale všichni podnikatelé v regionu či odvětví. Příkladem je financování silnic, veřejné dopravy, vzdělávání, vývojových kapacit, průmyslových a logistických parků, energetiky a podobně. Důležité je také usnadnění účasti na veletrzích společnými expozicemi, usnadnění vstupu na nové trhy nebo marketing země v zahraničí. Celkově by poskytované výhody neměly být schvalovány, ale nárokovány po splnění určitých podmínek.

Metodika projektu

Materiál analyzuje a hodnotí jednotlivé projekty na základě vývoje tržeb a ziskovosti příjemců, růstu a expanze firem, jejich zaměstnanosti a stability na trhu, ale i poměru poskytnuté pomoci k dosavadním tržbám a zisku společnosti. Na základě těchto parametrů jsme vypracovali hodnocení jednotlivých projektů na stupnici 1 až 5, přičemž podobně jako ve škole, nejlepší je známka 1 a nejhorší známka 5.

Uvádí EuroRespekt.sk

Článek vyšel na svobodny-svet.cz