EpShark

napsal Soeren Kern
27. února 2018

Překlad původního textu: Inside Germany's No-Go Zones: Part I - North Rhine-Westphalia
Překlad: Radomír Bobek

Masová, nekontrolovaná imigrace z Afriky, Asie a Blízkého východu mění části Německa v no-go zóny – oblasti, ve kterých neplatí zákony, nad kterými stát ztratil ve skutečnosti kontrolu a do kterých se rodilí Němci (včetně policistů) bojí chodit.

Německé autority existenci takových oblastí vytrvale popírají, ale důvěrné policejní zprávy, svědectví pochůzkářů a neoficiální svědectví místních obyvatel potvrzují, že části německých velkých měst se staly oblastmi bez zákona, ve kterých se kontroly místo německé policie zmocnili kriminálníci z řad migrantů.

Pozorovatelé říkají, že problém je zhoršován německou vládou, která do těchto oblastí přemístila stovky tisíc žadatelů o azyl a uprchlíků.

Deník Bild a časopis Focus spolu s dalšími novinami a časopisy identifikovaly ( zde , zde a zde ) více než 40 "problematických oblastí" (Problemviertel) v různých částech Německa. Tyto oblasti se díky velké koncentraci migrantů, vysoké míře nezaměstnanosti a chronické závislosti na sociálních dávkách v kombinaci s městským úpadkem staly inkubátory anarchie.

V článku, nazvaném "Zpráva o německých ghettech" (Ghetto-Report Deutschland) popsal Bild tyto oblasti jako "rašící ghetta, paralelní společnosti a no-go zóny". Byly sem zahrnuty : Berlin-Neukölln, Bremerhaven-Lehe/Bremen-Huchting, Cologne-Chorweiler, Dortmund-Nordstadt, Duisburg-Marxloh, Essen-Altenessen, Hamburg-Eidelstedt, Kaiserslautern-Asternweg, Mannheim-Neckarstadt West a Pforzheim-Oststadt.

Problém s no-go zónami je akutní zejména v Severním Porýní-Vestfálsku ( North Rhine-Westphalia / NRW), německé spolkové zemi s nejvyšším počtem obyvatel. Podle Rheinische Post do problematických oblastí v NRW patří :

Aachen, Bielefeld, Bochum, Bonn, Bottrop, Dorsten, Duisburg, Düsseldorf, Essen, Euskirchen, Gelsenkirchen-Süd, Gladbeck, Hagen, Hamm, Heinsberg, Herne, Iserlohn, Kleve, Cologne, Lippe, Lüdenscheid, Marl, Mettmann, Minden, Mönchengladbach, Münster, Neuss, Oberhausen, Recklinghausen, Remscheid, Rhein-Erft-Kreis, Rhein-Sieg-Kreis, Solingen, Unna, Witten a Wuppertal.

Podle poslední důvěrné policejní zprávy, která unikla do týdeníku Der Spiegel, proměnila vzrůstající násilná trestná činnost páchaná migranty z Blízkého východu a Balkánu, části Duisburgu de facto v "no-go zóny" pro policii. Zpráva, kterou vytvořilo policejní ředitelství, varovala před tím, že vláda ztrácí kontrolu nad problémovými čtvrtěmi a že schopnost policie udržet veřejný pořádek "nemůže být v dlouhodobém časovém horizontu zaručena".

Duisburg, ve kterém žije přibližně 500 000 obyvatel, je také domovem zhruba 60 000 převážně tureckých muslimů, což z něj dělá jedno z nejvíce islamizovaných měst v Německu. V nedávné době do Duisburgu nicméně přibyly tisíce Bulharů a Rumunů (včetně "cikánských" kmenů Sinti a Roma), což vytvořilo nestabilní etnicko-náboženský kotel.

Podle Der Spiegel:

"Existují okrsky, ve kterých si celé ulice zabraly imigrantské gangy pro sebe. Lidé, kteří v nich žili původně či v nich provozují podnikání, jsou zastrašováni a umlčováni. Ti, kteří cestují večer a v noci tramvajemi, popisují tento 'zážitek' jako 'živou noční můru'. Policisté a zejména policistky čelí 'vysoké míře agrese a neúcty'.

"Ve střednědobém horizontu se nic nezmění. Důvody: vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příležitostí na německém pracovním trhu pro nekvalifikované imigranty a etnické napětí mezi migranty...

"Experti už nějakou dobu varují, že z problémových čtvrtí se mohou stát no-go zóny. Šéf Německé policejní unie Rainer Wendt řekl pro Spiegel Online už před lety: 'V Berlíně nebo na severu Duisburgu jsou čtvrtě, ve kterých se kolegové stěží odváží zastavit auto – protože vědí, že budou obklopeni čtyřiceti až padesáti muži.' Tyto útoky se vystupňovaly až k 'záměrné výzvě představitelům státu – útoky, ve kterých pachatelé vyjadřují opovržení naší společností.'"

Okrsek Marxloh v Duisburgu, jeden z nejproblematičtějších okrsků v Německu, byl popsán jako "pomník selhavší německé integrační politice". Více než polovinu z 20 000 obyvatel okrsku tvoří migranti, kteří pocházejí z více než devadesáti různých zemí. Více než polovina obyvatel Marxlohu žije ze sociálních dávek.

V reportáži televizního kanálu N24, nazvané "Duisburg-Marxloh: Jak se z německé čtvrtě stala no-go zóna", byl úpadek oblasti popsán takto:

"Duisburg-Marxloh bývala kdysi oblíbená nákupní a rezidenční zóna. Teď si klany nárokují ulice pro sebe. Policie je bezmocná. Úpadek okrsku je děsivý."

"Policie vstupuje do některých částí Marxlohu pouze s posilami. K řešení běžných dopravních nehod typu zadních nárazů je třeba výjezdu několika policejních vozů. Příliš často jsou policisté obklopeni agresivním davem, který na ně plive a vyhrožuje jim. V minulém roce policisté vyjeli do Marxlohu v počtu čtyř a více hlídkových vozů ve více než 600 případech. Toto léto se čtvrť propadla ještě hlouběji do spirály násilí. Rodinné klany si ulice nárokují pro sebe. Obyvatelé se v noci stěží odváží jít ven. Libovolně malá záležitost končí násilím."

Uniklá policejní zpráva odhalila , že ulice Marxlohu ovládají libanonské klany, které nauznávají autoritu německé policie. Přebraly kontrolu nad celými ulicemi za účelem provádění jejich ilegálních aktivit. Noví migranti z Bulharska a Rumunska problém dále zhoršují. Podle Die Welt slouží ulice Marxlohu jako neviditelné hranice mezi etnickými skupinami. Obyvatelé hovoří o "kurdské silnici" nebo "rumunské silnici".

Police říká, že je znepokojena brutalitou a agresivitou klanů, o kterých se tvrdí, že se na kriminalitu dívají jako na volnočasovou aktivitu. Když se policie odváží zasáhnout, jsou mobilizovány stovky členů klanu, aby jí čelily. Místní žena v interview pro radio Deutschlandfunk řekla , že se obává o svou bezpečnost: "Po setmění bych tady nestála, protože zde probíhá mnoho konfliktů mezi cizinci, zejména mezi Libanonci a Turky."

Rheinische Post nedávno zveřejnil sérii fotografií, nazvanou "V ulicích Marxlohu v noci". Jeden z popisků u fotografií: "Běžní občané nejsou na ulicích v noci k vidění, Marxloh vypadá jako po vymření." Další popisek: "V noci tančí rumunští obyvatelé v ulicích, aparatury v autech duní hlasitou hudbou."

17stránková zpráva určená pro zemský parlament Severního Porýní-Vestfálska odhaluje , jak si libanonské klany rozdělily určité čtvrtě za účelem provádění kriminálních aktivit, jako jsou loupeže, distribuce drog a vydírání. Tyto skupiny neuznávají autoritu policie. Jejich členové jsou muži mezi 15 a 25 lety a "téměř 100 %" z nich policie dobře zná. Převládající obvinění jsou fyzické útoky, krádeže a loupeže.

Zpráva popisuje situaci v městské části Laar, kterou řídí dvě velké libanonské rodiny. "Ulice jsou považovány za rozdělené teritorium. Cizinci jsou fyzicky napadáni, olupováni a obtěžováni. Zkušenosti ukazují, že libanonské klany zvládnou mobilizovat stovky lidí ve velmi krátké době pomocí telefonního hovoru."

Peter Biesenbach z opoziční strany Křesťanských demokratů (CDU) řekl : "Pokud toto není no-go zóna, tak už nevím, co by jí mělo být." Volal po vypracování oficiální studie, aby byla jasná skutečná působnost kriminálních gangů v NRW.

Ralf Jäger ze strany Sociálních demokratů (SPD), zemský ministr vnitra pro Severní Porýní-Vestfálsko, tuto žádost odmítl s tím, že by taková studie nebyla politicky korektní:

"Další sběr dat není právně přípustný. Jak pro vnitřní tak pro vnější užití je nutné se vyhnout veškeré klasifikaci, která by mohla být použita ke znevažování lidí. Z tohoto důvodu je užití termínu 'rodinný klan' u policie zakázáno."

V nedalekém Gelsenkirchenu soupeří kurdské a libanonské klany o ovládnutí ulic města, některé z nich se tak staly oblastmi, ve kterých neplatí právo a do kterých německým orgánům čím dál častěji zabraňují vstoupit. Při jednom incidentu v jižní oblasti města byla policie náhle obklopena a fyzicky napadena v průběhu hlídkové činnosti více než 60 členy klanu.

V jiném případě zastavili dva policisté řidiče, který projel křižovatku na červenou. Řidič vystoupil z auta a utekl. Když jej policisté dohonili, tak najednou čelili více než padesáti migrantům. Jeden patnáctiletý migrant zaútočil na jednoho policistu zezadu a škrtil jej až do bezvědomí. K nastolení pořádku bylo potřeba masivních posil a užití pepřového spreje.

V prohlášení policie v Gelsenkirchenu stojí : "V Gelsenkirchenu čelí policisté a další členové záchranných složek zvyšujícící se míře nepřátelství, urážek a násilných útoků."

Důstojníci policejního oddělení v Gelsenkirchenu uspořádali tajné setkání s představiteli tří arabských klanů za účelem "kultivace sociálního smíru mezi Němci a Libanonci". Podle policejní zprávy, která unikla do médií, informovaly klany policejního náčelníka Ralfa Feldmanna, že "policie nemůže vyhrát válku s Libanonci, protože je nás více". Členové klanů dodali: "Když budeme chtít, tak to bude platit pro celý Gelsenkirchen."

Když jim Feldmann odpověděl, že by vyslal posily, aby narušil jejich ilegální aktivity, tak se mu členové klanu vysmáli do obličeje a řekli: "Vláda nemá peníze na to, aby vyslala dostatek policistů potřebných ke konfrontaci s námi Libanonci." Podle policejní zprávy by německé orgány neměly mít žádné iluze ohledně rozložení sil: "Policie by byla poražena."

Místní politik Gregor Golland volal po tom, aby byla policie lépe vyzbrojena, aby si byla schopna poradit s vývojem událostí: "Jak získává kriminální paralelní společnost převahu, naše policie potřebuje být lépe vybavena – a to natrvalo."

Jiná uniklá policejní zpráva odhalila , že klany jsou "výkonnými orgány existujícího paralelního právního systému, který sám řeší spory mezi velkými kurdskými a libanonskými rodinami v západní oblasti Porůří." Tyto klany "pohrdají německou policií a soudy" a "urovnávají spory na základě vlastních pravidel".

Frankfurter Neue Presse v článku nazvaném "Čtvrtě v Severním Porýní-Vestfálsku: no-go zóny a paralelní společnosti" popisuje , že si kurdské, libanonské a rumunské klany rozdělily v Gelsenkirchenu okrsky Bismarck, Rotthausen a Ückendorf a také okolí hlavního nádraží. V těchto oblastech si klany "nárokují jednotlivé ulice pro sebe". Jde o oblasti s velkým poměrem cizinců a migrantů. Díky obrovské nezaměstnanosti mladých jde doslova o "jámy beznaděje a děsu", které původní německé obyvatelstvo už dávno opustilo.

V interview pro Focus varoval šéf policejních odborů Severního Porýní-Vestfálska Arnold Plickert před vytvářením no-go zón v Kolíně nad Rýnem, Dortmundu, Duisburgu a Essenu. "Několik soupeřících skupin rockerů, stejně jako libanonské, turecké, rumunské a bulharské klany bojují o vládu nad ulicemi měst. Žijí podle vlastních pravidel, policie tady skončila."

V rozhovoru pro Deutschlandradio Kultur Plickert dodal : "I u nejmenší dopravní nehody nebo kontroly dokladů jsou policisté rychle obklopeni velkými skupinami mladých migrantů. Fyzický kontakt, urážky a útoky jsou všudypřítomné."

6. října 2016 se více než 400 obyvatel oblasti Altenessen v Essenu setkalo s místními politiky v rámci "radničního setkání", aby prodiskutovali spirálu násilí a zločinu v oblasti. Obyvatelé si stěžovali, že policisté často odmítají reagovat na zavolání a žádali představitele města o znovunastolení pořádku. Jeden z obyvatel řekl: "Narodil jsem se tady, ale už se tady necítím bezpečně."

Představitelé města stížnosti rozhodně odmítli. Starosta Thomas Kufen řekl : "Altenessen není žádná no-go zóna, lidé jsou zkrátka jen naštvaní." Policejní náčelník Frank Richter dodal : "Už mě znechucuje a unavuje poslouchat o no-go zónách v Essenu." Trval na tom, že Essen a Altenessen jsou zcela bezpečné.

V interview pro Der Westen byl policejní komisař z Osnabrücku Bernhard Witthaut dotázán: "Existují – například v Porůří – oblasti a sídliště, které lze označit jako no-go zóny, tedy že v nich policie není schopna nadále udržet pořádek?" Odpověděl:

"Každý policejní komisař a ministr vnitra to popře. Ale samozřejmě víme, kam můžeme přijet hlídkovým vozem a kam jen transportérem. Důvodem je to, že se tam naši kolegové ve dvou necítí bezpečně a obávají se, že se sami stanou obětmi trestné činnosti. Víme, že takové oblasti existují. Ještě hůře: zločiny v nich nekončí obviněním pachatelů. Tyto oblasti jsou zkrátka ponechány napospas. My u policie se něco dozvíme jen o nejhorších případech. Státní moc už v nich naprosto nic neznamená."

Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Pro další podobné články navštivte českou verzi Gatestone institutu