EpShark

Pro hospodářské migranty, kterým německá oficiální místa stále ještě říkají utečenci se pořádají jazykové kurzy. Trvají většinou půl roku a obsahují 600 hodin výuky německého jazyka. Jejich absolventi mají umět německy na úrovni B1. Podle německé systematiky B1 sice stačí na to, písemně a ústně obstát v každodenních situacích, ale nestačí na vykonávání kvalifikované práce. A většina migrantů nestačí ani na to, aby dosáhla tuto jazykovou úroveň B1.

Podle oficiálních údajů se v roce 2017 těchto kurzů zúčastnilo 339 578 lidí. Jenom 289 751 z nich skládalo závěrečné zkoušky a z nich dosáhlo pouze 48,1% požadovanou úroveň B1. V roce 2016 to vypadalo podobně. Téměř 340 000 lidí se tehdy zúčastnilo jazykových kurzů a již tenkrát dosáhla pouze třetina úroveň B1.

Na otázku po důvodech tak špatných výsledků je uváděno to, že migranti chodí za školu, že se přestěhovali do jiné spolkové země, onemocněli nebo přijali nějaké zaměstnání.

Spolkový kontrolní úřadu (Bundesrechnungshof) hodnotil efektivitu jiného typu jazykových kurzů. Ty pořádal Spolkový pracovní úřad. Kontrolóři ve své zprávě konstatovali, že velká část vynaložených finančních prostředků nepřinesla nic, zejména proto, že počet účastníků kurzů v jejich průběhu neustále klesal. Skoro ve všech 528 kurzech průběžně ubývali účastníci. A když se měly konat závěrečné zkoušky, tak přišlo pouze 43,4 % z původních 10 000 účastníků.

Možná si vzpomínáte na báchorky o tom, jak se migranti zapojí do německého pracovního života, kolik z nich jsou nutně potřební kvalifikovaní odborníci a jak pilně budou platit penze stárnoucího německého obyvatelstva. Krmily nás tím i česká veřejnoprávní média. A já si vzpomínám na to, že jsem již v roce 2015, k velké nelibosti mnohých upozorňoval, že integrace lidí z muslimského kulturního okruhu do západní společnosti je jedna velká iluze.

Petr Robejšek

Zdroj: Facebook profil Petra Robejška