"Zatímco před mešitou je plno řečí o integraci, uvnitř se káže pravý opak. Pouze ve výjimečných případech je část kázání – a ještě méně často kázání celé – překládáno do Němčiny..." – Constantin Schreiber, autor knihy Uvnitř Islámu: Co kážou v německých mešitách.
Řekněme si to na rovinu a bez příkras. Fašisty legitimizují ti, kteří nálepkou fašista označují každého kritika současného nefunkčního uspořádání EU nebo pokrokářské ideologie.
Současný nejsledovanější a nejprožívanější thriller života českých občanů je strhující příběh s možnou literární visačkou Babiška. Od počátku měl dramatický spád, a je bezpochyby čím dál napínavější. Inu, píše jej sám dobrodružný český život.
Podle zprávy je vložení slova "uprchlíci" do uvozovek, stejně jako "děti bez doprovodu", údajně vyjádřením "nenávisti". (Mnoho, pokud ne většina, migrantů klasifikovaných jako "děti bez doprovodu", se ukázalo být dospělými muži).
Francouzské úřady a elity ničí kus po kuse historické, náboženské a kulturní dědictví země, takže už nic nezbývá. Ale národ připravený o identitu ztratí svoji vnitřní sílu.
Zprávy z Velké Británie jsou za poslední roky stále děsivější. Od boje za zákaz vlajky s křížem sv. Jiřího až po dnešní nenávistné výlevy vůči každému kdo není „s námi“. Anglie má, jak se zdá, podivnou představu, jak by „kavárna“ měla prezentovat svou ideologii. A také představu, jak by to měli…
Tak konečně vzal toho starého darebáka čert. Nebo ani ne tak čert, jako byl třiadevadesátiletý diktátor Robert Mugabe vojenským pučem přinucen k odstoupení, když předtím přivedl svou zemi Zimbabwe, kdysi bohatou a kvetoucí Rhodesii, na žebráckou hůl.
Ještě více podivné je, že miliony skandinávských občanů to akceptuje. Vedeni od narození k multikulturalismu, miliony z nich se neodvažují požadovat to, za co zaplatili a to, co si zaslouží - aby je neviděli jiní a dokonce ani oni sami sebe jako bigotní rasisty.