Slovenské zprávy
Počáteční reakcí na rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joe Bidena umožnit Ukrajině, aby mohla pálit americkými taktickými raketami ATACMS i na prodlouženou vzdálenost do 300 kilometrů do ruského území, bylo pochopitelné leknutí, že třetí světová je tady. Ale třeba Wall Street Journal zaznamenává nejen obavu z eskalace, která přeroste Spojeným státům přes hlavu, ale také obavu, že Spojené státy se vydávají ze zbraní, které samy potřebují. Nebude snadné doplnit jejich zásoby.
Tak horké to zas není. Starší modely morálně prošlé ATACSM smějí být použity jen v Kurském regionu, kde se stejně střílí z hrubých kusů, takže nějaká ta rána navíc zanikne. A půjde tam hlavně o nabídku ke vzdušnému souboji, ve kterém Amerika tahá za kratší slámku, protože se utká s modernější technikou.
Přesto lze chápat touhu generálů párkrát si vystřelit na území nepřítele, ale kolikrát to může být? Rakety ATACMS jsou drahé, roku 2021 stála jedna ke dvěma milionům dolarů. I kdyby nebyl problém si peníze natisknout, výroba takových zbraní není snadná, zatím jich bylo vyrobeno celkem 3 700 kusů. A do nové výroby se nikdo nehrne, jsou už zastaralé. Ty nejstarší americké taktické rakety tohoto typu byly v boji poprvé roku 1991 ve válce s Irákem.
Samozřejmě, že ve skladech se najde něco staršího, co nikomu nechybí. Ty s krátkým doletem už byly dříve odpáleny na Krym. Mezitím začaly být ATACMS nahrazovány ve výzbroji USA přesnou raketou s dlouhým doletem PrSM. To však bude chvíli trvat.
Prezident Biden rozhodl o nasazení další zázračné zbraně na Ukrajině bezprostředně před odletem do peruánské Limy, kde začínal summit skupiny G20. Myslel, že to tam dobře prodá, ale Ukrajina už přestala být zajímavá.
Hlavní téma G20 se letos odehrává v kuloárových diskusích, jde o to, co lze čekat od nového prezidenta Donalda Trumpa, až se za dva měsíce ujme úřadu. Mnohem větší dopad proto může mít uvedené Bidenovo rozhodnutí v samotných Spojených státech. Jestliže odcházející prezident, kterému už o nic nejde, jedná v příkrém rozporu se záměry toho nového, pak každý, kdo se do toho pohrne, za dva měsíce poletí.
Evropští představitelé vraští čela, zda bude v jejich silách nahradit americkou pomoc, až ji nový prezident Donald Trump stopne. Konečně začíná převládat názor, že jedinou schůdnou cestou je tu válku nějak ukončit. Čím déle bude trvat, tím víc Rusko získá, protože Ukrajině nedochází jenom munice a hlavně, ze kterých to má létat. Dochází jí zejména mužstvo v zákopech a morálka hájit pozice ve ztraceném boji bez viditelného nepřítele, pod obrovskou, neopětovatelnou palbou dronů, raket a vzdálených děl.
Válka je zjevně prohraná, zázračné zbraně mají jen trochu vylepšit vyjednávací pozice slabší strany. Ale Ukrajinci nejsou sami, komu jde o budoucnost. Jde taky o další kšefty zbrojařských firem. Hlavním smyslem zbraní jako jsou ATACSM není boj se srovnatelně vyspělým soupeřem. Pokud se neprohánějí nad stády velbloudů, kde se mohou vydovádět po libosti, jejich hlavním smyslem je obchod. Prodej amerického vojenského vybavení do zahraničí vzrostl v roce 2023 o 16 procent na 238 miliard dolarů. To je zhruba český HDP.
Když však byla hned při první misi v Ukrajině sestřelena dlouho očekávaná F-16, byla to nejen ztráta jednoho kusu, ale také reputace, bez které je zbraň těžko prodejná. Rakety může potkat podobný osud. Dokud jen dřímají pod reklamními poutači na veletrzích, mají nevyčíslitelnou cenu a je radost pumpnout důvěřivého hejla. Jakmile však nepřítel sundá z oblohy první střelu nebo ji elektronicky zmate, že spadne dříve, než by sama chtěla, poměry na trhu se mění. Hodnota obchodu klesá.
Nemluvě o tom, že kdyby nedej bože spadla nevybuchlá, může být předána inženýrům z příslušného ruského armádního výzkumáku. Nepříteli jsou tak fakticky nabídnuty veškeré amerického investice do této zbraně i s mašličkou. To brzdilo západní pomoc Ukrajině více než co jiného.
Na summitu G20 bylo pro Bidena nakonec důležitější událostí setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Číňan asi dlouho přemýšlel, o čem by se měl s polovičním důchodcem bavit. Nakonec mu sdělil, co všechno se mu na americkém přístupu z posledních let nelíbilo. Zejména diktát, co by měli Číňané podle Washingtonu v politice a ekonomice dělat. Obrací snad on Američany na komunistickou víru??
I kdyby se to Bidenovi nepodařilo v hlavě udržet, kolem Trumpa jsou lidé, kteří jsou k Číně citlivější. Elon Musk je tam nejúspěšnějším výrobcem elektrických aut, v září znovu rekordně. Za jediný měsíc jich vyrobil v Šanghaji skoro 90 tisíc, z toho drtivá většina se prodala i v té tvrdé místní konkurenci na čínském trhu. A příští viceprezident JD Vance umí čínsky a byl tam nesčíslněkrát. I jako průvodce studentů. K čínské vládě se může vyjadřovat hodně kriticky, ale Číňany, jejich zemi i historii, má normálně lidsky rád.
