EpShark

NECT24/IVAN NOVESKÝ

V rozhovoru s premiérem Slovenska Robertem Ficem jeho ukrajinský protějšek Šmyhal prohlásil, že Kyjev nebude prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu v příštím roce. Jak toto rozhodnutí ovlivní energetiku Slovenska a střední Evropy? Může toto rozhodnutí být způsobem nátlaku na Slovensko za jeho mírovou politiku?

Ivan Noveský: Politicky to neumím posoudit neb nejsem politik. Doufám ale, že zvítězí ekonomika a Ukrajina se nebude chtít vzdát téměř 1 miliardy USD, kterou za tranzit ruského zemního plynu do Evropy každoročně od Ruska dostává. Při nejhorším se asi změní dodavatel a nebude to ruský plyn, ale ázerbájdžánský, kazašský či turkmenský, apod. Navíc Slovensko jasně naznačilo Ukrajině, že nepřátelský akt, kterým by bezesporu zastavení tranzitu zemního plynu na Slovensko bylo, může způsobit zastavení dodávek elektřiny ze Slovenska na Ukrajinu, bez kterých se ukrajinská elektrizační soustava nejspíše zhroutí.

Podle slov ukrajinského premiéra je Kyjev připraven přepravovat plyn libovolného původu za výjimkou ruského. Jaké řešení se zásobováním plynem vidíte pro Slovensko a střední Evropu? Může se eventuálně jednat o plyn z Kazachstánu nebo spíše o dodávky LNG?

To je vlastně i odpověď na první Vaši otázku, že tranzit plynu přes Ukrajinu bude snad pokračovat. V každém případě to bude potrubní plyn, který je nejlacinější a nejsnáze a nejlaciněji přepravitelný. LNG to určitě nebude, protože je dražší, ale hlavně LNG lze přepravovat z USA, Kataru nebo z Ruska pouze speciálními chladicími tankery při mínus 162 st. Celsia, do pobřežních terminálů, které vnitrozemské státy, tj. Slovensko a další středoevropské státy samozřejmě na svém území nemají. A z pobřežních terminálů se LNG přepravuje do vnitrozemí až po ohřátí a odpaření, plynovody již jako potrubní plyn. Zanedbatelné množství LNG se vozí do vnitrozemí speciálními vlakovými nebo automobilními cisternami.

Mohl byste přiblížit vývoj cen plynu pro Českou republiku a Slovensko v roce 2025 s ohledem na prohlášení ukrajinského premiéra?

Kromě určité nejistoty zachování tranzitu přes Ukrajinu, velikou obavu začíná působit skutečnost, že původní, téměř 100 % naplnění zásobníků v ČR, se nyní před začínající zimou snížilo k pouhým 70 %. Je to tím, že ze Slovenska proudí do ČR necelá polovina české denní spotřeby a z Německa prakticky nic, a proto se mohutně čerpá plyn ze zásobníků.

Slovensko má slovenskou vládu, a proto lze očekávat setrvání nízkých cen plynu. Odhadnout vývoj cen plynu v ČR je téměř nemožné, protože český stát již před vznikem konfliktu na Ukrajině zcela rezignoval na konkurenceschopnost českého průmyslu, zemědělství i na životní úroveň českých občanů. Co se týká cen, český stát a jeho instituce ponechaly české spotřebitele zcela na pospas monopolům, nejen u zemního plynu, ale i u elektřiny. Je to vidět ve srovnání cen v ostatních státech V4, které jsou všechny závislé na dovozu plynu, stejně jako ČR. Proč musí průměrně česká domácnost platit 29,90 Kč/m3 plynu, když Poláci platí 19,29 Kč/m3, Slováci 16,12 Kč/m3 a Maďaři platí pouze 9,- Kč/m3. Extrémně to vyniká zejména u elektřiny, kde v rámci V4 je ČR dlouhodobě největším exportérem elektřiny a přesto průměrně platí česká domácnost 7,90 Kč/kWh a v Maďarsku, které je ve V4 největším dovozcem elektřiny, platí maďarská domácnost pouze 2,84 Kč/kWh.

Děkujeme za rozhovor!

Ing. Ivan Noveský 45 let působí v energetice, v současnosti je předsedou Institutu pro energetiku, v roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou.

Článek vyšel na svobodny-svet.cz