Používání slova „uprchlík“ jako krycího termínu pro elitami řízené novodobé stěhování národů je největší propagandistickou lží dnešní doby. Slouží k citovému vydírání a k nálepkování těch, kterým se tato gigantická operace nelíbí, coby lidí zlých a bezcitných.
Jistě, že lze, ale je třeba se vyhnout naivním politickým slibům, bez jakékoliv stopy po rudimentárním přemýšlení. Současní Jakobíni a Makačenkové nabízejí zcela nereálný návrat „jako nebo jakoby“, se zvýšenou intenzitou komunistického „makání“.
Ve své knize „The Big Fat Surpise“, Nina Teicholz polemicky tvrdí, že výživové směrnice USA velkou měrou přispěly k vzestupu nemocí srdce a k obezitě u americké populace.
Nedostatek financí se pravidelně umisťuje na prvním místě v přehledech problémů školství. Ve skutečnosti je však poměrně obtížné říci, jaké je to správné množství zdrojů v tomto odvětví. Vnitřní nutkání požadovat více zdrojů do něčeho, co jako „vzdělávání“ zní dobře, může debatu zkreslovat.
Jednání o migraci na půdě OSN spěje údajně ke „zdárnému konci“. Podle českého ministerstva zahraničí jde o „nezávazný koncept“. Proč tedy z jednání už loni odstoupily Spojené státy a nyní se chystá k témuž Maďarsko?
Když už dneska slavíme 100 let od narození bojovníka za svobodu Mandely, a posloucháme dojemné trylky většinou levicových médií, tak je potřeba být objektivní a říct, co lemovalo cestu ke „svobodě“ Jihoafrické republiky (viz přiložené foto teroristických činů ANK — Afrického národního kongresu) a…
Shlédl jsem celých 30 minut „rozhovoru“ Hollan versus Tomský. Až si to nějak v hlavě přeberu, odfiltruji emoce, napíšu k tomu víc. Zatím vím zcela bezpečně tři věci: